Volební program strany zelených - otázky, které (stále ještě) nemohly být položeny

V předchozím článku Volební program Strany Zelených – otázky, které nemohly být položeny jsem se zabýval pouze úvodním textem programu. Bohužel, stále se nepodařilo „uvést do chodu“ diskusní fórum na patřičném webu Strany Zelených (mohla by to být dostatečná kvalifikace pro ministerstvo informatiky v případné vládě), tudíž i další otázky, které mne napadají při čtení programu této strany, uveřejňuji zde.

Část II.

Již na straně 11 se objevuje odvážná teze „...prosazujeme odklon od ropy…“ - což by se jevilo vcelku chvályhodné, je však dobré si uvědomit, co to znamená. S ropou k nám do republiky totiž proudí značné množství energie, kterou při „odklonu“ musíme nějak nahradit. Podle stránek Českého Statistického úřadu naše hospodářství v roce 2004 spotřebovalo v ropných produktech celkem přibližně 103327 tis GJ energie. Část této energie by měla nahradit biopaliva „...Zelení nabízejí alternativy k benzínu a naftě / biopaliva Naším cílem je do roku 2020 nahradit minimálně 25 % benzínu a nafty alternativními palivy...“další (nedefinovanou) část „.../ stlačený zemní plyn cNG...“ (zde by bylo asi vhodné šetřit, jelikož hodlají nahradit také uhlí, a kapacity plynovodů jsou omezené), dále „.../ hybridní pohony...“ (vzhledem k nízkým účinnostem akumulace to asi nebude významná část) se dostáváme k finálnímu „...Zelení nabízejí alternativy k benzínu a naftě / vodíková ekonomika...“. No a jsem u jádra problému. K výrobě vodíku, který je (jak je správně v programu zmíněno) pouze nosičem energie potřebujeme energii. I kdyby vodík nahrazoval pouze polovinu výše zmíněné energie z ropných produktů, tak jde o „drobných“ 51 663 tis. GJ (což je 14 350,800 GWh přepočteno na jiné jednotky) a k tomu navíc přichází další problém – účinnost samotné výroby vodíku, která je pro technologii elektrolýzy (podle dalších technologických parametrů) uváděna v rozmezí 30-40% - což je v programu Strany Zelených „přeloženo“ jako „...Pro výrobu jedné energetické jednotky vodíku je potřeba tří energetických jednotek elektřiny pro elektrolytické štěpení vody...“ (patrně se předpokládá neznalost pojmu účinnost), která potřebnou energii zvedá na přibližně 43052,4 GWh. Kde však takové množství energie vzít? Jenom pro srovnání – naprosto teoretické množství (kdyby se jedinou vteřinu nezastavil – což je jenom z důvodu výměny paliva nesmysl), tak Temelín za rok dodá pouhých (2x24x365)=17520 GWh, tedy mluvíme o teoretické produkci takřka dvou a půl takovýchto výroben, reálně o více než třech „Temelínech“ a celková spotřeba elektrické energie dle téže statistiky v roce 2004 činila 43556 GWh, tedy pouze o málo více. Jaké odpovědi nabízí program Strany Zelených? „...V podmínkách ČR v současnosti nejsou pro využití vodíku podmínky a to především proto, že pouze necelých pět procent elektřiny je vyráběno z obnovitelných zdrojů energie. Zelení prosazují co nejrychlejší rozvoj využívání technologií výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie jako podmínku pro vstup do vodíkové ekonomiky.....“ Z toho by jeden dovodil, že takovéto množství energie hodlají vyrobit v obnovitelných zdrojích, v reále tedy ve spalovnách biomasy, větrnících a fotovoltaice. Pokud opět užijeme informací z volebního programu, tak v současné době je „...pouze necelých pět procent elektřiny je vyráběno z obnovitelných zdrojů...“ (dovolím si doplnit, že drtivá většina z toho v „nepřijatelně velkých“ vodních elektrárnách, proti kterým Strana Zelených rovněž „bojuje“), zní tato ambice jako z říše pohádek.

Mnohem blíže „zelené realitě“ jsou však další zmínky z volebního programu. „... Je-li vodík vyráběn např. pomocí elektřiny z uhlí (hnědý vodík), výrazně se zvýší emise CO2, Je-li vyráběn z elektřiny pocházející z jaderné elektrárny (žlutý vodík), dojde ke snížení emisí CO2, ale přidává se nedořešená otázka uložení jaderného odpadu....“. Že jste se učili ve škole, že vodík je bezbarvý plyn? Zapomeňte. Ve škole se učí spousta věcí, které k „zeleným“ ještě nedorazily. Ouřada stanoví, že vodík je barevný a všichni se budou tvářit, že tomu tak skutečně je. Ke každému zásobníku bude totiž hromada papírů, jež budou stanovovat správnou „barvu“. A jak se to bude dělat, jestliže část vodíku bude vyrobena z OZE, část z jádra a část z uhlí (prostřednictvím elektřiny)? Vezmou se pastelky a bude se „kolorovat“. Nakonec kdo má zkušenosti s „ekologickou šetrností“ dle ISO 14001, nemůže být překvapen. Mohlo by to být stručněji nazváno „hromadou papírů za přírodu krásnější“.

A aby toho snad nebylo málo, tak dalším heslem programu je „...Odklon od uhlí / plyn jako most k obnovitelným zdrojům energie...“ a navíc „...Kombinace ekologické daňové reformy se zákazem topení uhlím od r. 2010...“ opět se přidržme pro orientaci výše zmíněné statistiky pro rok 2004 a zjistíme, že naše hospodářství spotřebovalo v součtu (hnědé + černé uhlí) 797 003 tis. GJ, tedy ještě téměř 8x více než ve výše zmíněných ropných produktech, přičemž plyn pokryl v témže roce pouhých 193 679 tis GJ. Dovoz plynu by se tedy musel více než zpětinásobit. Zda je něco takového reálné, co by tyto počiny udělaly s cenami (a životní úrovní), jak by náš stát doplatil na sebemenší zádrhel v dodávkách (viz. letošní zima) na to není třeba rozsáhlých analýz. Prozíravost si však rozhodně představuji jinak.

Ještě poznámka na závěr k tvrzení „...Považujeme za nezpochybnitelné, že jedinými perspektivními zdroji na Zemi jsou obnovitelné zdroje energie, protože jsou jediné nevyčerpatelné....“ pokud by se autoři obtěžovali zjistit informace o počátcích průmyslové revoluce, tak by zjistili, že těžba a zpracování uhlí se rozvíjely právě proto, že například energetický potenciál biomasy byl již v té době vyčerpán, což bránilo dalšímu rozvoji technologií. Jak však praví moudří lidé – kdo se nedokáže poučit z historie, je nucen si staré chyby zopakovat.