Další politická strana, která odpověděla na problematiku energetiky byla KDU-ČSL, odpovídal sám ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Otázky
1) Budete podporovat výstavbu nových jaderných bloků v České republice v
následujícím volebním období, s termínem dokončení mezi lety 2020-2030, jak
počítá energetická koncepce MPO? (v lokalitě Temelín, nebo i v jiné?).
S podporou nových jaderných bloků KDU-ČSL nepočítá. Bez vyřešení otázky uložení vyhořelého paliva to nepovažujeme za odpovědné. Jaderná zařízení představují značné bezpečnostní riziko, mohou se stát cílem teroristického útoku. Za velmi důležité pokládáme také demokratické hledisko, výstavbu jaderného zařízení nemůže stát prosazovat proti vůli dotčených obcí a krajů. Jejich demokraticky zvolené reprezentace se k výstavbě jaderných bloků ve všech potenciálních lokalitách staví jednoznačně negativně.
2) Jaký energetický mix zdrojů má dle Vašeho názoru největší perspektivu v
ČR do roku 2030 a později?
Priority evropské i české energetické politiky určují dvě zásadní témata – změny klimatu a ubývání fosilních zdrojů (zejména ropy). Pouze obnovitelné zdroje energie (OZE) odpovídají na oba problémy zároveň. Jejich rozvoj je proto klíčovou prioritou všech evropských zemí.
Z OZE má v našich podmínkách největší potenciál pěstování a využívání biomasy. Obrovský potenciál představují energetické úspory. Investice do nich jsou nezbytné rovněž z hlediska konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Na cestě k udržitelné energetice budeme ovšem ještě dlouho využívat dostupného energetického mixu. K němu patří využití stávajících jaderných bloků do konce jejich životnosti, efektivní využití uhelných zásob při respektování vládou stanovených územních limitů těžby a především vyšší využití zemního plynu jako hlavního „mostu“ k budoucí udržitelné energetice.
Zcela zásadní význam mají ale v našich podmínkách úspory energií. Naše hospodářství je energeticky náročné skutečně nadmíru. Stačí se pro srovnání podívat na země EU-15 nebo OECD.
Intenzivně pokračovat musí také výzkum nových technologií, především termojaderné fúze.
3) Budete podporovat privatizaci skupiny ČEZ? Případně v jakém časovém
horizontu a jakým způsobem?
Současnou situaci, kdy je ČEZ nejen výrazně dominantním výrobcem elektrické energie, ale také vlastníkem značné části přenosové soustavy, nepokládáme za dobrou. Privatizaci ČEZ tedy podpoříme. Do roku 2010 chceme, aby stát každoročně prodával čtvrtinu z tržní kapitalizace společnosti.
4) Jak chcete řešit problematiku jaderného odpadu? Budete se například
snažit o mezinárodní spolupráci - výstavba trvalého úložiště pro více států
najednou?
Ano, i mezinárodní spolupráce může být řešením. Právě ukládání odpadu je jednou z nejproblematičtějších stránek jaderné energetiky. Garance bezpečnosti po dobu, kdy odpad vykazuje nadlimitní radioaktivitu, je zásadně problematická a také velmi nákladná. Není snadné získat souhlas obcí a občanů, dotčených umístěním potenciálního trvalého úložiště, v tak zalidněné oblasti jako je střední Evropa především. Nicméně vyjádření obcí není možné obcházet. V situaci, kdy tato otázka není vyřešena, považujeme diskuse o nových zdrojích radioaktivního odpadu za krajně nezodpovědné.
5) Podporujete tzv. ekologickou daňovou reformu, současný návrh MŽP? Měla by
se vztahovat i na jaderné zdroje? Případně proč?
Jako ministr životního prostředí samozřejmě návrh EDR z vlastní dílny podporuji a podporuje jej i KDU-ČSL. Na jaderné zdroje by se ekologická daňová reforma vztahovat měla. Důvody jsem uvedl už v první odpovědi. Jaderná energetika přináší státu značné náklady (státními garancemi investic počínaje, přes bezpečnostní opatření a odpovědnost za škody až likvidaci následků těžby uranu). Aby bylo možné stanovit na trhu s energiemi rovná pravidla, musí být externí náklady státu zohledněny v cenách všech druhů energií.
6) Chcete i nadále zachovat povinné výkupy elektrické energie z tzv.
obnovitelných zdrojů a vysoké výkupní ceny této energie?
Samozřejmě, že chceme. Vícenáklady na OZE představují pouhý zlomek ze skladby ceny elektřiny. Jsou spravedlivé – alespoň částečně vyrovnávají stávající umělé zvýhodnění cen energie z jiných zdrojů, např. uhlí či jádra. Spravedlivější ceny pomohou přílivu nových investic a dohnání současné ztráty v oblasti rozvoje moderních technologií. O správnosti této cesty svědčí i výjimečně široká politická podpora, které se dostalo příslušnému vládnímu návrhu zákona.
Tu otázku považuji za docela hloupou nebo položenou dost předčasně. Zákon platí od loňska a dává výrobcům v Evropě běžnou 15letou garanci. Ptát se tedy po roce, zda ji nechceme rušit, je tedy opravdu trochu nemístné. To by s jakoukoli jistotou podnikatelského prostředí zahýbalo tak, že by u nás chtěl do OZE už asi jen málokdo investovat.
7) Do budoucna očekáváte růst či pokles (stagnaci) spotřeby elektrické
energie? Ve kterých segmentech hospodářství očekáváte největší nárůst
spotřeby/ úspory?
Nezdravě vysoká energetická náročnost české ekonomiky poškozuje konkurenceschopnost našich výrobků a služeb, v rámci Evropy patříme také k největším producentům škodlivých emisí na hlavu. Z ekonomických i ekologických důvodů musíme tedy, podobně jako jiné země, usilovat o tzv. decoupling, tedy snižování spotřeby energií při zachování hospodářského růstu. Úspory je třeba hledat prakticky ve všech segmentech hospodářství.
Odpovědi KDU-ČSL: RNDr. Libor Ambrozek, ministr životního prostředí
Komentář
Program KDU-ČSL v oblasti energetiky se velmi blíží programu Strany Zelených. Opět čteme touhu po snižování emisí a zároveň nebudování nových jaderných zdrojů, přičemž bez jaderné energetiky nemůže dojít k zásadnímu snížení emisí! Taktéž vidím snahu o přeceňování OZE a úspor - bez konkrétních čísel. Snaha privatizovat ČEZ těžko povede ke snížení ceny elektrické energie - k tomu je třeba konkurence, především zdroje v okolních zemích (Německo, Polsko), popř. zásah ERÚ... Další paralela se SZ je zveličování problému jaderného odpadu a zvyšování dovozu energií (závislost na Rusku). Obvyklým mýtem je energetická náročnost ekonomiky, která však nemá nic společného s konkurenceschopností, jak si pan ministr myslí. Nebo snad 6 % růst HDP svědčí o nízké konkurenceschopnosti naší ekonomiky?
Oproti programu Strany Zelených má však KDU-ČSL racionální názor na společnou dohodu o úložištích (Strana Zelených společné úložiště zásadně, z nějakého iracionálního principu odmítá) a podporuje oblast výzkumu fúze, což je oblast jaderné energetiky.
Je pochopitelné, že ministr životního prostředí bude podporovat svoji tzv. "ekologickou daňovou reformu", správně, "spotřební daň pro neobnovitelné zdroje energie", v současné podobě má tato daň s ekologií společného velmi málo a se spravedlností už vůbec nic (vytloukání klínu, klínem, ještě větší deformace tržního prostředí), avšak to by bylo na zcela samostatný článek.
KDU-ČSL a otázka energetiky
