|
NIMBY, NIABY, LULU, YIMBY, BANANA, NIMTO, ALARAVydáno dne 14. 04. 2006 (5227 přečtení)Z nadpisu se může zdát, že jsem se zbláznil, nebo se pokouším o šifrovanou komunikaci s Aštarem Šeranem. Ve skutečnosti chci vysvětlit několik zkratkových slov s jejichž důsledky se setkáváme
prakticky každý den. NIMBY Pochází z anglického "Not In My BackYard". Česky řečeno Ne na mém dvorku. Je to vcelku pochopitelný lidský postoj. Kdo z vás by chtěli mít za svým barákem dálnici? Spalovnu komunálního odpadu? Důl na uhlí? Kouřící tepelnou elektrárnu? Jadernou elektrárnu? Jakoukoliv továrnu? Úložiště radioaktivních materiálů? Rušnou nemocnici? Letiště? Pravděpodobně málokdo. Jistě, dálnice, elektrárny, spalovny, nemocnice, úložiště a další stavby jsou potřeba a denně je přímo či nepřímo využíváme - produkujeme komunální odpad, svítíme, občas se necháme ošetřit, občas se svezeme po dálnici, nebo si alespoň koupíme zboží, které bylo přivezeno po dálnici... Ale proč " k sakru" stavět tu elektrárnu tady? Vždyť ji můžeme postavit jinde, "u souseda", že? Motivací pro postoj NIMBY jsou hlavně ekonomické důvody - obavy z ekonomických škod. K ekonomickým důvodům patří předpoklad snížení ceny pozemků, resp. jejich neprodejnost, ohrožení zdraví zvýšeným hlukem, vypouštěním chemických látek, radioaktivity, riziko nehody (dopravní nehoda, protržení přehrady, "exploze atomové elektrárny", atd.), placení dodatečných nákladů (externích) - např. praskající zdi, zhoršení úrody či kvality pitné vody, atd. Samozřejmě každá lidská stavba nějakým způsobem ovlivní své okolí. Když ne jinak, tak alespoň vizuálním hlediskem - "ovlivnění krajiného rázu". Je nutné, aby případné negativní vlivy stavby byly kompenzovány - finanční kompenzace, výkup pozemků, atd. Často je postoj NIMBY pouze spekulativní, veden s cílem zvýšit cenu svého pozemku, který investor (například stát) musí draze (i několikanásobek obvyklé tržní ceny) vykoupit. Pokud se jedná o obecně prospěšné stavby jako jsou dálnice, přehrady, železniční koridory, elektrárny, považuji to za hyenismus! LULU Znamená "Locally Unwanted Land Use", neboli "nežádoucí užití místní půdy", ve smyslu územního plánování. Proč by zde měla stát továrna, železniční nádraží (Brno)? Lepší by byl park nebo pole s biomasou. Spory týkající se územního plánování jsou velmi časté a vycházejí z NIMBY... YIMBY Znamená "Yes In My Back Yard", neboli "Ano, chci to na mém dvorku, území". Je to protiklad k NIMBY, ale i s tímto se lze setkat. Jedná se například o stavbu dálnic či železničních koridorů, kdy jednotlivé obce chtějí, aby daná komunikace stála v blízké lokalitě. Případně se může jednat o obecně prospěšné stavby jako protipovodňové hráze, ale i o větrné elektrárny (pakliže je zde vidina tučné finanční kompenzace do místní pokladny). Rozdíl oproti NIMBY je v tom, že od stavby se očekává přínos (pozitiva převažují nad negativy). BANANA BANANA znamená "Build Absolutely Nothing Anywhere Near Anyone". Neboli "nestavět absolutně nikde nic". Tedy prakticky shodné s dalším akronymem NIAMBY (Not In Anyone's Back Yard) - "nestavět na ničím dvorku". Obvyklé argumenty jsou, že daná stavba bude nepotřebná, nijak užitečná, ba naopak negativa jasně překonají pozitiva. Typicky nestavět žádné přehrady, protože stejně nezabrání povodním, resp. je dokonce zhorší, nestavět elektrárny (hlavně jaderné) protože elektrické energie máme dost a ještě více ji můžeme ušetřit. Dálnice nepotřebujeme, protože vše můžeme převážet po železnici, případně po lesních cestách, úložiště radioaktivních odpadů také nepotřebujeme, protože...? NIMTO Neboli "Not In My Term Of Office" – ne za mého úřadování. Pokud se většina občanů dané lokality drží NIMBY, tak se jim "vůdce" určitě nezavděčí nepopulárním opatřením (stavbou), která značně snižuje šanci na jeho další zvolení. Pokud se do příští vlády dostane Strana zelených, zajisté se s NIMTO setkáme. ALARA ALARA je zkratka slov „as low as reasonably achievable” a znamená „tak nízké, jak je rozumně dosažitelné” ve vztahu k usměrňování expozice populace (pracovníků se zdroji i obyvatelstvo) nebo-li jedná se o optimalizaci radiační ochrany. Smyslem je, aby při provozování zdrojů záření velikosti individuálních dávek, počet ozářených osob a pravděpodobnost ozáření byly tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při respektování hospodářských a sociálních hledisek. Obecně by se měl tento princip vztáhnout na většinu lidských činností, kde hrozí nějaké riziko. Otázka například zní: "Máme dát několik miliard korun, abychom snížili množství radioaktivity, která se uvolňuje z jaderné elektrárny? Přičemž účinky této uvolňované radioaktivity jsou pod prahem statistické detekce? Není lepší peníze ušetřit a investovat je do nové křižovatky blízko elektárny, kde každý rok dojde k několika smrtelným dopravním nehodám? Bohužel právě tento princip je často u jaderné energetiky porušován díky práci aktivistů, kteří zveličují jednotlivé nehody a účinky. Díky nim často dochází k nadměrnému a zbytečnému zvyšování nákladů na zabezpečení a provoz jaderných elektráren. Proč nesmyslnému? Protože dané peníze by se mohly v jiné sféře využít daleko lépe, kde by jejich užitek byl daleko vyšší. Příkladem je například malá aféra kolem Temelína, v jehož okolí jsou údajně nedostatečné komunikace, které by měly být použity v případě evakuace. Otázka zní, jaká je šance na to, že dojde k evakuaci? Jaká je šance, že nebudeme moci využít jiné komunikace? Kolik lidských životů ušetříme? Oproti tomu je zde výstavba dané komunikace a její údržba. Pokud je šance na evakuaci jednou za milion let, kolik by stála údržba této silnice za miliardu let? A kolik lidí by při této údržbě zahynulo na běžné pracovní úrazy? Domnívám se, že daleko více. Problém filozofický, politický, etický. Obecně lze říci, že strany, které se se dopouští NIMBY či BANANA se proti tomuto nařčení budou vždy bránit, že to není pravda, že jde o "blaho všech" a argumenty mají smysl. Naopak druhá strana bude hovořit o opaku. Můžeme dát příklad dvou skupin, jedna je proti jaderné energetice, ale zároveň podporuje obnovitelné zdroje a druhá podporuje jadernou energetiku a je proti větrníkům. Tyto 2 skupiny budou používat (a používají) naprosto stejné argumenty. Typu: "Temelín naruší krajinný ráz", "větrníky naruší krajinný ráz", "riziko unikající radiace je veliké, neexistuje minimální dávka", "infrazvuk poškozuje zdraví lidí a zvířat, točící se lopatky zabíjí tisíce ptáků ročně", "elektrické energie je dostatek, nepotřebujeme Temelín", "elektrické energie je dostatek, nepotřebujeme větrníky", atd. Jedna z řady otázek zní - kdy se jedná o prostý "selský rozum" a kdy o NIMBY či BANANA? Hranice je často velmi nejasná obvzláště pro lidi, kteří znají problematiku pouze z jedné strany či z médií. Dále jaká je "přiměřená" hranice rizika, "přiměřené" odškodnění? Mají lidé právo vyslovit se proti obecně prospěšné stavbě (například úložiště jaderného odpadu) ve svém okolí? Mělo by být o těchto otázkách referendum? Můj názor je, že o většině staveb by měli rozhodovat odborníci. Zároveň je nutná debata s lidmi, kterých se stavba týká. Dostáváme se však k dalším otázkám, zda například obyčejní lidé dokáží pochopit všechny možné aspekty - přínosy a rizika - dané stavby, když to v celém rozsahu často nedokáží ani sami odborníci. Hlavním úkolem odborníků by dle mého názoru mělo být zbavení iracionálních postojů - neodpostatněného strachu ze stavby. Definice velikosti dvorku Častým důvod udávaný pro NIMBY je - nechť si tu danou stavbu postaví tam, kde ji potřebují. Nikdo nemá právo vozit nám sem odpad do spalovny odjinud, vyvážíme elektrickou energii, takže nová elektrárna není potřeba, atd. Jenže, kde jsou hranice odkud je ještě možné něco dovést či vyvést? V dnešní globalizované společnosti, kdy se řada komponentů dováží doslova z konce světa? Pokud Česká republika vyváží elektrickou energii, je to prý špatně, drancují se naše zásoby. Ale zrovna tak mohou v Severních Čechách říkat, že se Severní Čechy drancují kvůli Východním, kam se elektřina dováží. Je to také špatně? Dovozy odpadů či energií v rámci České republiky jsou v pořádku? Neměl by mít každý kraj svoji elektrárnu, svoji skládku či spalovnu, jen pro sebe? Nebo rovnou každý okres, ještě lépe město, nebo rovnou každý občan? Žijeme v rámci Evropské unie, říká se, že jsme Evropani, ale přitom si každý stát hraje své NIMBY například v energetické politice či otázce odpadů. Přitom jiné průmyslové výrobky, potraviny i služby se běžně obchodují. Odpady či energie jsou snad něco jiného? Bohužel tento postoj "stáního NIMBY" brání třeba výstavbě společného úložiště radioaktivních odpadů pro více států EU. Proč by se však nemohlo postavit jedno úložiště v jednom státu EU, když energii z jaderných elektráren využívají všechny státy EU(buď přímo nebo nepřímo ve výrobcích)? Dle mého je to absurní postoj. Samozřejmě je třeba zajistit, aby nedocházelo ke zneužívání zákonů dané země, ke korupci a daný "vyvolený" stát by získal adekvátní kompenzaci. Zajímavé, že například Strana zelených, která se profiluje jako proevropská strana, se chová jasně protievropsky, na principu NIMBY. Celý článek | Autor: Lukáš Rytíř | Počet komentářů: 66 | Přidat komentář | |
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.