Usnesením vlády České republiky č. 1546/2005 z 12. října minulého roku bylo schváleno pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná do konce roku 2008. Současně bylo zrušeno předchozího Usnesení vlády č. 689/02, kterým bylo uloženo zahájit likvidaci dolu Rožná nejpozději od 1.1.2006. Co je příčinou a důvodem změny vládního usnesení a jaké možnosti exploatace ještě ložisko Rožná skýtá?
Česká republika patřila v 50. až 80. letech dvacátého století k významným producentům uranu ve světě. Exploatace ložisek uranové rudy byla prováděna velmi intenzivně a převážně hlubinným způsobem. Od roku 1945 do současnosti bylo vytěženo celkem cca 109.000 tun uranu. Útlum těžby započal v 80. letech, kdy některá ložiska byla postupně vytěžena, a byl prohlouben počátkem 90. let v souvislosti s politickými změnami ve světě. Vlády České republiky, resp. ČSFR, se problematikou těžby a úpravy uranu zabývaly od roku 1990 na svých jednáních několikrát a ve svých usneseních konkretizovaly postup útlumu těžby a následnou likvidaci dolů. Jediným ložiskem uranové rudy v České republice, kde stále ještě pokračuje těžba pro potřeby české energetiky, je ložisko Rožná na Českomoravské vysočině, kde měla být těžba ukončena v souladu s výše citovaným usnesením č. 689/02 k 1.1.2006.
Od počátku exploatace do roku 2004 bylo z ložiska Rožná vytěženo celkem 15,535 mil. tun rudy s průměrným obsahem 1,14 kg U/t rudy, což představuje 17.637 t uranu. Nejkvalitnější části ložiska byly dobývány v počátcích exploatace (žilné struktury v podpovrchové části ložiska) a pak po roce 1990, kdy bylo zahájeno dobývání mocných zrudněných poloh 4. zóny s vysokou kovnatostí pod 18. patrem (v hloubce více jak 900 m pod povrchem) se současným uplatněním výběrové těžby. Tyto skutečnosti umožnily, spolu s dalšími racionalizačními opatřeními, pokračovat v exploataci ložiska bez dotací i v době, kdy ve světě byl přebytek uranu a jeho ceny velmi nízké. Ložisko Rožná představuje v současné době jediné exploatované ložisko uranu v Evropské Unii.
Těžba uranu ve světě byla po roce 1990 rovněž postižena hlubokým útlumem, který byl důsledkem prudkého poklesu ceny uranového koncentrátu na světovém trhu. Ten byl způsoben několika faktory, počínaje silným odporem veřejnosti k jaderné energetice až po konverzi materiálů z jaderných zbraní na palivo pro jaderné elektrárny. Nízké ceny uranu vydržely až do roku 2002, tedy podstatně déle, než odborná veřejnost předpokládala. Od tohoto roku již cena uranu ve světě prudce roste a v letošním roce překonala úroveň 300% roku 2002 (cena 32,- USD/lb U v říjnu letošního roku). Pro tento vývoj je opět několik důvodů, především však výrazný rozdíl mezi potřebou a produkcí přírodního uranu, která dosahuje pouze cca 60% současné spotřeby v jaderných elektrárnách. Je předpoklad, že současná cenová úroveň je dlouhodobá, respektive není vyloučen ještě další růst ceny, která bude v určité míře kopírovat ceny ostatních energetických surovin, zejména ropy. Dlouhodobé srovnání vývoje ceny uranu na světovém trhu a jednotkových nákladů na těžbu a úpravu uranové rudy dosahovaných na ložisku Rožná je uvedeno na obr.1. Doplněno je vývojem kovnatosti těžené rudy, která má rozhodující vliv na výši nákladů na těžbu a úpravu.
Obr. 1: Srovnání ceny uranu a jednotkových nákladů na těžbu a úpravu uranové rudy
z ložiska Rožná (rok 1995 100%)Současná situace tedy vytváří prostor pro zvýšení jednotkových nákladů na těžbu a úpravu uranové rudy z ložiska Rožná, což umožňuje provést přepočet zásob rudy na jiné, „měkčí“ kondiční ukazatele. Jestliže pro rok 2005 byly mezní přímé náklady dobývacího bloku na získání 1 kg uranu v chemickém koncentrátu dány hodnotou 760,- Kč (jeden z kondičních ukazatelů), pak pro rok 2006 je možno již uvažovat tento parametr v hodnotě 1000,- Kč a v roce 2007 v hodnotě 1100,- Kč. Z těchto parametrů provedený nový výpočet zásob, spolu se skutečností, že k 1.1.2006 bude na ložisku ještě téměř 500 t uranu k těžbě dle původních kondic, ukázal na možnosti těžby v dalších letech. V zásadě jsou možné dva scénáře další těžby:
- a) vytěžit zásoby na současných provozních patrech, tj. 20, 21. a 22. patře, které jsou kvantifikovány přepočtem zásob dle nových kondičních ukazatelů a poté zahájit likvidaci dolu,
- b) kromě těžby dle bodu a) zahájit průzkumné a otvírkové práce na 23. patře a případně i pod 24. patrem a následně těžbu na uvedených patrech.
Varianta a) staví na ověřených zásobách a je tedy zcela reálná. Nevyžaduje žádná další povolení státních orgánů z hlediska horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. v platném znění) ani zákona atomového (zákon č. 18/1997 Sb. v platném znění). Rovněž z hlediska dosud vydaných rozhodnutí v oblasti životního prostředí nic nebrání dalšímu pokračování těžby a úpravy uranové rudy.. Nevyžaduje žádné nové investice a rekonstrukce zařízení. Těžba by probíhala v letech 2006 až 2008 a za toto období by bylo možné vytěžit 600 až 700 tun uranu. Schválením Usnesení vlády č. 1546/05 byla realizace této varianty v podstatě již zahájena. Pro odštěpný závod GEAM v Dolní Rožínce to znamená přejít od přípravy likvidace dolu k projektování přípravných prací a optimálního vedení porubní fronty, zejména však k přijímání nových zaměstnanců, protože jejich stav se již podřizoval plánovanému přechodu dolu do likvidace. Prodloužením těžby zůstane v regionu po dobu tří let zachováno cca 600 pracovních míst, která by jinak od 1.1.2006 (původní termín zahájení likvidace dolu) byla poměrně rychle rušena.
Varianta b) představuje v současné době pouze teoretickou možnost a ani schválené vládní usnesení ji nyní nepřipouští. Vyžaduje provedení poměrně rozsáhlých průzkumných a otvírkových prací na 23. patře, případně i na 25. a 26. patře. Na ložisku byl v 80. letech minulého století proveden rozsáhlý průzkum ražbou 24. patra v hloubkové úrovni 1 200 metrů, který byl však koncem 80. let ukončen. Od té doby již na ložisku další průzkumné práce a následná otvírka nebyla prováděna. Tehdy získané výsledky dokládají výskyt uranového zrudnění v intervalu mezi 22. patrem (poslední provozní patro) až 24. patrem a rovněž ukazují na výskyt uranového zrudnění i pod 24. patrem. Předpokládané zásoby v uvedených částech ložiska, zejména pak pod 24. patrem mají charakter prognózních zásob a o jejich ekonomické těžbě proto nelze bez dalších průzkumných prací rozhodnout. Vzhledem k situaci na trhu s uranem je však zcela jistě vhodné a účelné se možnostmi provádění dalšího průzkumu na ložisku Rožná a případné těžby pod 22. patrem seriózně zabývat.
DIAMO státní podnik, odštěpný závod GEAM je plně připraven zajistit těžbu na ložisku Rožná v rozsahu Usnesení vlády č. 1546/2005 ze dne 12.10.2005. Nastíněné možnosti další těžby na ložisku Rožná po roce 2008 budou v příštím roce podrobně rozpracovány a vyhodnoceny spolu s přezkoumáním surovinových zdrojů uranu i na jiných, dosud netěžených ložiscích (např. ložisko Brzkov u Polné na Jihlavsku) a poté předloženy Ministerstvu průmyslu a obchodu k posouzení.
Ing. Bedřich Michálek, Ph.D.
DIAMO státní podnik, odštěpný závod GEAM, Dolní Rožínka
Možnosti další těžby uranu na ložisku Rožná
