Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice

| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Ostatní

* 60 let těžby a výroby uranu

Vydáno dne 19. 06. 2006 (21758 přečtení)

Vše začalo v Jáchymově. V 19. a v 1.polovině 20.století zde byla prováděna těžba uranové rudy prakticky společně s těžbou rud barevných kovů. Uranová ruda byla tehdy zdrojem pro výrobu chemických sloučenin využívaných dále pro výrobu "uranových " barev a z odpadů po získání uranu bylo dále vyráběno radium. V porovnání s úrovní těžby, na kterou jsme již zvyklí, se tehdy jednalo o velmi malá množství. Uvádí se, že po rozšíření provozů byla v roce 1927 zvýšena kapacita závodu pro výrobu uranu na 30 - 35 t ročně.

Skutečně průmyslový rozvoj těžby a výroby uranu nastal na Jáchymovsku až po roce 1945. V listopadu 1945 byla podepsaná mezivládní dohoda o výzkumu a těžbě uranové rudy mezi Československou republikou a SSSR a k 1. 1. 1946 byl zřízen samostatný podnik pro těžbu radioaktivních surovin národní podnik Jáchymovské doly. Po ustavení tohoto podniku byl postupně široce rozvinut geologický průzkum a to nejen v jáchymovské oblasti ale také v celé oblasti západních Čech a Příbrami, na Trutnovsku a v jižních Čechách a nejnověji potom také na Moravě v oblasti Nového Města na Moravě. Tento výčet není úplný, ale pro informaci uvádí hlavní oblasti, do kterých byl geologický průzkum zaměřen a kde se následně rozvinula těžba. Podnik poté prošel určitým organizačním vývojem a vzhledem k velkému rozšíření průzkumu a těžby s působností na celém území Československa byla v listopadu 1955 zřízena Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin (ÚSVTRS) se sedmi národními podniky Jáchymovských dolů. V souvislosti s postupným vyčerpáním ložisek v jáchymovské oblasti a narůstáním vlivu těžby v příbramské oblasti byla ÚSVTRS přemístěna v roce 1960 z Jáchymova do Příbrami. Také další organizační úpravy v následujících letech byly zpravidla vyvolány změnami těžebně-výrobních podmínek ( ukončení těžby v některých lokalitách, výstavba nových závodů pro těžbu a zpracování rudy) nebo jinými vnějšími okolnostmi. Název našeho podniku se postupně měnil od ÚSVTRS přes ÚSUP a Československý uranový průmysl (ČSUP), který již většina zaměstnanců jistě zná až po současný státní podnik DIAMO se sídlem ve Stráži pod Ralskem.



    Pro pamětníky, ale také pro mladé spolupracovníky snad nebude na škodu připomenout organizační strukturu našeho podniku (tehdy koncernu ČSUP) jaká byla na začátku 90.let minulého století:
  1. Uranový průzkum, koncernový podnik, Liberec
  2. Uranové doly, koncernový podnik, Západní Čechy, se sídlem v Zadním Chodově
  3. Uranové doly, koncernový podnik, Příbram
  4. Uranové doly, koncernový podnik, Dolní Rožínka
  5. Uranové doly, koncernový podnik, Hamr na Jezeře
  6. Chemická úpravna uranového průmyslu, koncernový podnik, Mydlovary
  7. Základna rozvoje uranového průmyslu, koncernový podnik, Příbram
  8. Výstavba dolů uranového průmyslu, koncernový podnik, Praha – Zbraslav
  9. Výrobní základna uranového průmyslu, koncernový podnik, Příbram
  10. Chemická úpravna uranového průmyslu, koncernový podnik, Stráž pod Ralskem
  11. Projektový ústav uranového průmyslu, k. ú. o., Ostrov nad Ohří
  12. Výzkumný a vývojový ústav, k. ú. o., Stráž pod Ralskem
  13. Střední odborné učiliště, k. ú. o., Příbram
  14. Střední odborné učiliště, k. ú. o., Česká Lípa

Toto období je užitečné zmínit proto, že na začátku 90.let byl prakticky nastartován postupný útlum těžby a úpravy uranu v československé republice. Důvodů ke změnám bylo několik. Již od poloviny 80.let trval výrazný pokles cen uranu ve světě, který poměrně rychle vedl k uzavírání nebo konzervaci dolů a úpraven v řadě zemí a tento stav se zákonitě musel dotknout rovněž činnosti našeho podniku. Významně se také projevily strukturální změny v národním hospodářství a spolupůsobil silný tlak ze strany ochrany životního prostředí. Nemalý vliv měl také pokles zájmu ruského odběratele o dodávky českého uranu a zpomalení dostavby jaderné elektrárny Temelín, neboť na základě vládního usnesení z roku 1991 byl český uran určen pro provoz jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Výslednicí působení zmíněných faktorů byla skutečnost, že některé provozy a závody s vysokými náklady na těžbu a výrobu uranu byly postupně utlumeny a následně uzavřeny a další, jejichž činnost bezprostředně nesouvisela s těžbou a úpravou uranu, byly v průběhu privatizačního procesu vyčleněny z našeho podniku.

Zmíněné procesy vedly ke zúžení činnosti podniku, v základní výrobní oblasti zůstala jen těžba a výroba uranu. S postupným utlumováním těžby a úpravy se postupně zvyšoval podíl prací ve prospěch sanace a likvidace bývalých dolů, úpraven a jiných pozůstatků z předchozí uranové činnosti (odvaly…). Na základě vynikajících výsledků ve vlastní činnosti a spolehlivosti při spravování státních prostředků rozhodla vláda ČR rozšířit okruh činností státního podniku DIAMO s úkolem zajistit sanace a likvidace zátěží po minulé těžbě barevných kovů (dřívější podnik Rudné doly Příbram) a některých lokalit po těžbě uhlí. Organizační struktura se postupně vyvinula do současné podoby, kdy ve státním podniku existuje 5 odštěpných závodů:

  • GEAM Dolní Rožínka
  • Těžba a úprava uranu Stráž p.R. (TÚU)
  • Správa uranových ložisek Příbram (SUL)
  • Sanační práce Ostrava (SAP)
  • Odra Ostrava

V uplynulé šedesátileté historii podniku jsou období, kdy kromě průzkumných, těžebních a zpracovatelských závodů zajišťujících výrobu uranu jako hlavního produktu, existovaly závody provádějící stavební a strojní výrobu, výzkumnou, vývojovou či projektovou činnost nebo sociální služby. V návaznosti na rozsah vyjmenovaných činností se měnil počet zaměstnanců podniku. Maximálního počtu 46 351 zaměstnanců dosáhl podnik v roce 1955 a po výrazných redukcích od roku 1990 je v současné době ve státním podniku zaměstnáno pouze 3 300 lidí.



Graf počtu zaměstnanců

Jak již bylo zmíněno, po dlouhá léta byl hlavním produktem podniku uran. V počátcích uranové výroby do roku 1952 byla odbytovým produktem samotná ruda (tzv.třídové rudy), těžená v oblasti Jáchymova. Tato skutečnost byla daná tehdejším stavem techniky a technologie dobývání, nedostatečností úpravnické kapacity a v neposlední řadě kontrastností a relativně vysokou kovnatostí těžené rudy. Odbyt třídových rud potom pokračoval až do poloviny 70. let. Za hlavní výrobní a odbytový produkt je ale nutno považovat uranový koncentrát, vyráběný při chemickém zpracování uranových rud (chemické úpravny, chemická těžba) téměř po celé období existence podniku až do současné doby. Celková produkce uranu a jeho odbyt ve formě uranového koncentrátu a třídových rud dosáhla za období 1946 - 2004 celkem téměř 109 tisíc tun. Tato produkce řadí Českou republiku na 7.místo v historických tabulkách zemí světa produkujících uran za největší producentské země Kanadu, USA, Německo, JAR, Ruskou federaci a Austrálii.



Graf produkce uranu od r.1946



Tabulka pořadí států v produkci uranu

Těžba rudy

V průběhu uplynulých 60 let byla v bývalé Československé republice prozkoumána velká řada ložisek uranové rudy různé velikosti, z nichž některá nebyla vůbec využita pro průmyslovou těžbu a podíl jiných na celkové těžbě uranu nebyl významný. Jedná se zejména o trutnovskou oblast a ložiska ve Slovenské republice.

V zásadě lze tedy těžbu uranových rud/uranu rozdělit do několika oblastí. Historicky to jsou oblasti: Jáchymov, Horní Slavkov, Příbram, Západní Čechy, Morava a Severočeská, kterou je užitečné rozdělit na ložisko Hamr a ložisko Stráž, rozlišené způsobem těžby a výroby uranu.

Těžba rudy v těchto jednotlivých oblastech byla provozovaná různě dlouho se značně rozdílnou výší výroby uranu:



Podíl těžby uranu v jednotlivých oblastech na celkové produkci podniku je názorně uveden v následujícím grafu:



V uranovém hornictví ČR byly vyvinuty nové technologie ražeb, u dobývacích prací byly vylepšovány výstupkové a sestupkové dobývací metody, v zájmu bezztrátového dobývání byly používány betonové podlahy, dobývání s umělým stropem, dobývání příčnými otevřenými komorami a dobývání na skládku. Dobývání se dostalo postupně do velkých hloubek, na ložisku Příbram to bylo více než 1 500 m a na ložiscích Zadní Chodov a Rožná více než 1 000 m. Na ložisku Hamr byla vyvinuta dobývací metoda komora – pilíř, která umožňovala dobývat rudní tělesa o mocnosti vyšší než 8 m.

Zpracování rud

Jak již bylo uvedeno dříve, odbytovými produkty našeho podniku byla po dobu prvních téměř 20 let třídová ruda a uranový koncentrát, který jako jediný zůstal do současné doby. Uranový koncentrát je konečným produktem procesu chemického zpracování vytěžených rud a podzemního loužení. V prvních letech existence podniku tj. ve 2.polovině 40.let byla využívána existující gravitační úpravna Bratrství v Jáchymově, později (r.1948) byla uvedena do provozu gravitační úpravna Eliáš, které produkovaly tzv. fyzikální koncentrát pro přímý odbyt a nebo jako vstupní produkt pro chemickou úpravnu v Nejdku a Vlčí u Karlových Varů, uvedenou do provozu v r.1952. Další rozvoj těžby a přechod do ložisek s nižší kovnatostí rudy si vyžádal zpracování těchto rud chemickým způsobem, kdy se uran postupně vylouží z rudy, koncentruje, separuje od balastních příměsí a z procesu se vydělí jako prodejný produkt - uranový koncentrát (diuranát amonný). Tak byly postupně uvedeny do provozu tři další chemické úpravny. Jako první úpravna MAPE v Mydlovarech na jihu Čech ( 1958), ve které byly zpočátku zpracovávány rudy ze všech těžebních oblastí. Následovala chemická úpravna DIAMO v Dolní Rožínce (1968) - název DIAMO byl později převzat jako oficiální název celého podniku. Technologie zpracování byla založena na karbonátových procesech a v úpravně tedy byly zpracovávány rudy jen z ložiska Rožná. Jako poslední byla uvedena do provozu chemická úpravna ve Stráži p.R., určená pro zpracování rud z ložiska Hamr, Křižany a Osečná-Kotel. V průběhu útlumu těžby a úpravy uranu v ČR byly závody postupně uzavřeny a v provozu zůstala nyní jen chemická úpravna v Dolní Rožínce.

Ve druhé polovině šedesátých let byla na ložisku Stráž zavedena nová technologie těžby uranu podzemním vyluhováním pomocí vrtů z povrchu - chemická těžba. Loužícím činidlem byl roztok kyseliny sírové. Chemická těžba prošla značným chemicko-technologickým i aparaturním vývojem, jehož výsledkem bylo dosažení příznivých ekonomických výsledků. Bohužel se ale ukázalo, že blízký důl hornické těžby významně ovlivňuje hydrogeologické podmínky chemické těžby a koexistence obou metod dobývání vyvolává potřebu dodatečných nákladů k eliminaci vlivu na horninové a životní prostředí. Již v počátečním období útlumu bylo proto rozhodnuto o ukončení provozu této dobývací metody a chemickou těžbu převést do sanačního režimu. Od roku 1996 bylo ukončeno dávkování kyseliny sírové do provozních roztoků a uranový koncentrát je vyráběn jako doprovodný produkt sanace.

Neuranové činnosti

Stručně je nutno zmínit také některé neuranové činnosti, kterými podnik disponoval až do doby nástupu privatizace a které tvořily poměrně velký podíl činností. Podnik měl velkou stavební kapacitu, jak v podzemním, tak komunálním a technickém stavitelství. Lze uvést stavby jako přivaděč pitné vody Želivka, přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně a rozsáhlou bytovou výstavbu. Unikátní byla výstavba podzemního zásobníku plynu – Háje, raženého z příbramské šachty 16 v kilometrové hloubce. Strojírenská výroba byla zaměřena zejména na důlní mechanizaci a stroje pro činnost v podzemí. Byla vyvinuta automatizační zařízení pro uranový průmysl, jaderné elektrárny, dopravu, zdravotnictví, zemědělství a potravinářský průmysl. Vysoké odborné úrovně dosáhla geologie, geofyzika, hydrogeologie a celá řada příbuzných vědních disciplín. Ložiska uranu jako i každá lokalita, na které byly uranovým průmyslem prováděny práce, byla zkoumána komplexně. Výsledkem těchto prací byly kromě objevení uranových ložisek i objevy ložisek jiných nerostů. Do geologie a geofyziky, zejména karotáže, byly zavedeny matematické modely a výpočetní technika. První prognózní ocenění území Československa na nerostné suroviny bylo provedeno právě na uran. Vynikající matematické modely jsou rozpracovány pro chemickou těžbu a její sanaci.

Odbyt uranu

Na začátku 90.let byly ukončeny naše dodávky uranového koncentrátu do bývalého SSSR a od té doby je téměř veškerý vyrobený uran prodáván provozovatelům jaderných elektráren v bývalém Československu a nyní v ČR pro výrobu paliva. Od roku 1995 na základě smlouvy prodává státní podnik uranový koncentrát elektrárenské společnosti ČEZ, a. s. Praha. V souladu se smluvním ujednáním má DIAMO, s. p. povinnost dodat koncentrát do příslušného konverzního závodu v zahraničí ( Francie, Kanada, Rusko, Velká Británie příp. USA), kde zajišťuje jeho akceptaci a převedení požadovaného množství uranu na účet ČEZ, a. s. V konverzním závodě probíhá přeměna našeho koncentrátu na další meziprodukt procesu, na jehož konci stojí jaderné palivo. Z výsledků uplynulého patnáctiletého období můžeme konstatovat, že kvalita vyráběného koncentrátu vyhovuje požadovaným normám konverzních závodů, takže státní podnik plní kvalitativní požadavky a rovněž ve hmotnostech uranu jednotlivých dodávek nejsou zásadní rozdíly mezi deklarovanými údaji DIAMO s. p. a konverzních závodů.

Bylo již zmíněno, že jednou ze zásadních příčin útlumu těžby a úpravy uranových rud v ČR byl výrazný pokles cen uranu. Tento stav trval až do minulého roku, kdy se již projevil nedostatek disponibilního uranu ve světě, což spolu s některými dalšími faktory vedlo k postupnému nárůstu cen. Poslední cenové údaje uvádí cenu, která je více než 3 x vyšší než v období cenové deprese a v přepočtu činí téměř 1 900 Kč za 1 kg uranu (dle kurzu Kč k USD). Na cenové křivce se podobný údaj objevuje poprvé za uplynulých více než 20 let. Současná úroveň cen uranu a jejich očekávaný vývoj, otevírá nové možnosti pro dotěžení konzervovaných zásob ve světě a dokonce pro průzkum a otevření nových ložisek.

Uvedený cenový vývoj vytváří také pro DIAMO, s. p., možnost dotěžit rozfárané zásoby uranových rud na ložisku Rožná a prodloužit tak těžbu a úpravu rudy v o. z. GEAM Dolní Rožínka do doby vydobytí všech ekonomicky těžitelných zásob. Na základě provedeného rozboru vzniklé situace státní podnik DIAMO nedávno požádal zakladatele tj. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR o souhlas k dalšímu pokračování těžby na ložisku Rožná.

Likvidace a sanace

V programu útlumu těžby a výroby uranu vláda ČSSR a později vláda ČR uložily snížit úroveň těžby uranu z původně předpokládaných 2 400 tun uranu ročně na výrazně nižší úroveň, zastavit těžbu na klasických ložiskách v západních a jižních Čechách a v Příbrami, uzavřít provoz chemických úpraven a snížit výrobu v severočeské oblasti. Tento program byl nastartován poměrně rychle, protože již v 1. polovině 90.let byl ukončen provoz všech hlubinných dolů s výjimkou dolů RI a RIII v o. z. Dolní Rožínka, chemických úpraven MAPE Mydlovary a Stráž p.R. včetně jejich odkališť. V průběhu provádění útlumového programu poklesla výroba uranu z výchozích 2 142 t v roce 1990 na stávajících cca 400 tun uranu ročně.

V současné době probíhá výroba uranu pouze na dole RI a v chemické úpravně o. z. GEAM Dolní Rožínka a v TÚU Stráž p.R. při likvidaci chemické těžby.

Na základě usnesení vlády ČR provádí s. p. DIAMO sanace zátěží po těžbě rud barevných kovů a některých lokalit po těžbě uhlí. Na této činnosti se podílí všechny odštěpné závody podle umístění k příslušné lokalitě. Podle koncepčních záměrů se inženýrská činnost pro likvidace a sanace stane základní činností s. p. DIAMO.



Ing. Richard Vacula



Převzato z občasníku Diamo ze září 2005, http://www.diamo.cz/noviny/2005/diamo09.pdf, přetiskujeme se souhlasem autora.

[Akt. známka: 1,84 / Počet hlasů: 37] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Richard Vacula | Počet komentářů: 47 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek





  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů



    [CNW:Counter]

    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.