Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice

| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Ekonomika

* Skutečné nevýhody jaderných elektráren

Vydáno dne 25. 02. 2007 (11178 přečtení)

Aneb. „Proč se nestaví jaderné elektrárny?“. V jedné věci mají odpůrci jaderných elektráren svým způsobem pravdu. Jestliže je jaderná energetika tak výhodná, proč se jich staví relativně málo? Proč investoři nestaví reaktory po stovkách a nedosahují velkých zisků? O tom si povíme v tomto článku.

Úvod

V minulém článku jsem sepsal seznam „argumentů proti jaderné energetice“, jak nám je prezentují odpůrci jaderných elektráren. Drtivá většina z těchto argumentů však nemá vliv na rozhodnutí, zda investovat či neivestovat do jaderné energetiky. Skutečné důvody, proč se jaderné elektrárny staví málo, jsou ve specificích atomové energetiky a nedokonalém tržní prostředí, konkrétně:

  • Bariéry vstupu na trh.
  • Dlouhý investiční horizont a rizikovost investice.
  • Bariéry vstupu na trh.

    Jedná se především o:


    1. Legislativní a politické bariéry:

    Státy jako Rakousko, Německo, Švédsko a další, odstoupily od jaderné energetiky a výstavba jaderných elektráren či provoz je omezen zákonem. Potenciální investor tedy nemůže vstoupit na trh, postavit jadernou elektrárnu ani kdyby chtěl. Podobná omezení jsou prakticky ve všech státech.

    Dále se jedná o legislativních omezeních obchodu s jadernými technologiemi (zákaz vývozu do různých zemí).

    Legislativní a politické bariéry též zabraňují výstavbě úložiště radioaktivního odpadu pro více států najednou, které by bylo ekonomicky i ekologicky výhodné.

    Délka legislativně-schvalovacího procesu může (je) značná a tím též zvyšuje cenu výstavby.

    2. Výše finančního kapitálu pro vstup do odvětví:

    Výstavba jaderného reaktoru (nehovořím o výzkumu a vývoji) je velmi finančně náročná. Jedná se vždy minimálně o několik miliard EUR, minimálně 100 mld. Kč. Vzhledem k délce stavby a riziku je vhodné aby vložené prostředky do do stavby JE tvořily pouze malou část kapitálu firmy, tj. aby tato investice tvořila jen malou část investičního portfolia investora (banky, státu). Firma tedy musí disponovat mnohem větší majetkem, než je třeba pro investici, případně mít státní či jiné záruky. To si může dovolit jen málo největších firem (případně států) – na rozdíl od výstavby klasických zdrojů či obnovitelných.

    Navíc platí, že při sériové stavbě jaderných elektráren lze dosáhnout rostoucích úspor z rozsahu ve výši 20-40 % z ceny elektrárny. Potom se jaderná energetika stává opravdu výhodnou. Zahájit sériovou stavbu řádově desítek reaktorů si však může dovolit opravdu velmi málo firem nebo států.

    3. Výše lidského a technického kapitálu:

    Technicky méně vyspělé země, případně státy, které neprovozují jaderná zařízení, mají obvykle nedostatek odborníků z jaderných či strojírenských oborů. Jaderná energetika vyžaduje velké množství odborníků – tedy lidského kapitálu. Též vyžaduje vlastnictví technického kapitálu (know-how), vysokou kvalitu průmyslové výroby. Státy, které tento kapitál nemají, jsou odkázány na kompletní dovoz technologií, což je finančně náročné, případně politicky neprůchodné (mezinárodní sankce). Tento bod se týká především rozvojových zemí, které by „atomovou energií“ rády řešily své energetické potřeby.

    4. Cenová regulace a dotace, deformace cen energie:

    To je případ tzv. obnovitelných zdrojů energie, které jsou přímo či nepřímo finančně zvýhodňovány (pevné výkupní ceny eliminující podnikatelské riziko a přinášející vyšší výnos, snížení daní) – pro investory jsou tedy atraktivnější, než jaderná energetika. U fosilní energetiky se jedná o různé jiné formy podpory, zvýhodnění pracovníků ze „sociálních důvodů“ (podpora hornictví).

    5. Nezapočtení záporných a kladných externalit do nákladů na výrobu elektřiny:

    Jaderná energetika má srovnatelnou cenu jako fosilní zdroje energie, nezapočítáme-li externality fosilních zdrojů jako emise skleníkových plynů - CO2, emise NOx, Sox, ztráty na životech, které tyto zdroje nemusí platit, čímž jsou zvýhodněny.

    Kromě ekologických přínosů má jaderná energetika výhodu v nezávislosti na dovozu energií. Tato pozitivní externalita se též nezapočítá do ceny energie.

    Dlouhý investiční horizont a rizikovost investice

    Při investování platí „magický trojúhelník“: Výnosy (zisk) – Riziko – Délka investice (investiční horizont, likvidita) .

    Je možno dosáhnout maximalizace (u rizika minimalizace) dvou částí trojúhelníku na úkor třetí části. Tedy je možno dosáhnout rychle vysokého zisku (např. při spekulaci), jedná se však o velké riziko. Je možno dosáhnout nízkého rizika a vysoké likvidity na úkor výnosu (běžný účet). Nebo vysokého výnosu při nízkém riziku ale vysoké likviditě.

    Právě posledně jmenovaný případ by se měl týkat jaderné energetiky. Bohužel však výnos jaderné energetiky je průměrný a není dostatečný, aby ospravedlňoval velké riziko a dlouhou návratnost investice.

    Mezi toto riziko nepatří obavy z „exploze elektrárny“, ale především výše světových cen energie na světových trzích, která je v dlouhém investičním horizontu značně proměnná. Mezi riziko lze započítat i více-náklady spojené s budoucí politickou změnou legislativy, i když ty by měl být (a častou jsou) kompenzovány státem.

    Každopádně lze najít investice s vyšším výnosem, s kratší dobou menším rizikem než v případě jaderné energetiky. To je primární důvod, proč se do jaderné energetiky příliš neinvestuje.

    Je v tom jaderná energetika sama?

    Výše uvedená fakta neplatí pouze pro jadernou energetiku, ale i pro další průmyslová odvětví a lidské činnosti, které jsou z dlouhodobého hlediska potřebná, ale díky nedokonalému tržnímu prostředí se neprosazují v dostatečné míře.

    Příklady:
  • Primární výzkum v řadě odvětví.
  • Kosmický program.
  • Velké vodní elektrárny.
  • Železnice, vysokorychlostní železnice, koridory.
  • Všechny výše uvedená odvětví mají jedno společného. Díky nedokonalosti trhu vyžadují podporu státu. Na tom není nic špatného. Myšlenky, že by vše mělo být řízené výhradně soukromým vlastnictvím je stejně naivní jako centrální hospodářství.

    Podívejme se však na dnešní boj environmentalistických iniciativ, které se snaží omezit jakoukoliv státní podporu jaderné energetice, protože ví, že bez ní se prosadí jen velmi těžko. Státní podpora však v tomto případě nedeformuje trh, ale naopak kompenzuje, narovnává tržní vztahy. Rozhodně není doménou pouze EU, Ruska či Číny, ale podstatné pobídky jsou i v tak „kapitalistické zemi“, kterou je USA.


    [Akt. známka: 2,46 / Počet hlasů: 56] 1 2 3 4 5
    Celý článek | Autor: Lukáš Rytíř | Počet komentářů: 86 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek





      Anketa
    Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

    Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
     
    Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
     

    Celkem hlasovalo: 622

      Výměna odkazů

    Přípony souborů

    Zkratky

    Vlajky států světa

    Infrapanely

    Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.

    Tvorba stránek Ostrava

    Kvalitní a dostupné webové stránky.






      Nejčtenější články
    Spotřeba elektrické energie
    (04. 03. 2006, 39577x)
    Jaderné fóry
    (01. 04. 2007, 37507x)

      Kde to vře!
    Zajistíme energii bez prolomení limitů?
    27. 04. 2012
    Počet komentářů: 2282

    Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
    02. 01. 2012
    Počet komentářů: 2259

    PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
    16. 02. 2007
    Počet komentářů: 1294

    Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
    22. 02. 2009
    Počet komentářů: 1063

    Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
    02. 04. 2008
    Počet komentářů: 731

    BIOETANOL - naše naděje nebo past?
    07. 04. 2006
    Počet komentářů: 719


      Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů



    [CNW:Counter]

    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.