Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Politika

* Pozice jaderné energetiky ve vybraných zemích EU

Vydáno dne 03. 04. 2007 (5004 přečtení)

Pozice jaderné energetika v jednotlivých státech EU se značně liší, a to jak podporou vlády, tak podporou občanů. Podívejme se na krátký souhrn zemí a hlavních souvislostí majících vliv na postoj k jaderné energetice. Článek se věnuje Švédsku, Slovensku, Litvě, Finsku, Německu, Itálii a Rakousku.

Švédsko

Na základě nehody jaderné elektrárny Three Mile Island v USA v roce 1979 bylo o rok později uspořádáno referendum obsahující tři možnosti výstupu z jaderné energetiky.

Většina voličů preferovala pokračování provozu stávajících bloků do skončení jejich plánované životnosti a dokud to bude ekonomicky výhodné a dostavbu bloků, které byly aktuálně ve výstavbě. Parlament zakázal další rozšíření jaderné energetiky s cílem ukončit provoz jaderných bloků do roku 2010 budou-li je nové zdroje schopny nahradit. [4]

Díky tomuto rozhodnutí byly uzavřeny reaktory Jaderné elektrárny Bärseback v roce 1999 resp. 2005, stojících pouhých 20 km od dánského hlavního města Kodaně. Z Dánské strany byl vyvíjen soustředěný tlak na uzavření této elektrárny po celou dobu 25 let provozu tohoto zdroje. [5] Podpora jaderné energetice je ve Švédsku nejvyšší z celé EU. [13]

Slovensko

Při vstupních rozhovorech o vstupu Slovenska do EU se Evropská komise dohodla s vládou Slovenské republiky o ukončení provozu této elektrárny Jaslovské Bohunice v roce 2006 resp. 2008. Jedná se o starší verzi, reaktor VVER440, který je i v české jaderné elektrárně Dukovany. Tímto rozhodnutím se Slovensko stalo nesoběstačné ve výrobě elektrické energie a v současné době musí část své produkce dovážet z jiných zemí. Především z těchto důvodů se připravuje dostavba Jaderné elektrárny Mochovce a jsou vedeny diskuze nad výstavbou dalších jaderných zdrojů v jiných lokalitách. [14]

Na Slovensku je druhá nejvyšší podpora jaderné energetice ze všech zemí EU. [13]

Litva

Ještě v roce 2004 byl podíl jaderné energetice na spotřebě 70 % - spolu s Francií nejvyšší na světě. [6] V Litvě je jediná jaderná elektrárna Ignalina. Jedná se o reaktor typu RBMK1500, tedy grafitem moderovaný, vodou chlazený reaktor (stejný typ, který byl v Černobylské jaderné elektrárně o výkonu 2x1500 MW ), donedávna nejvýkonnější reaktory na světě, jediné reaktory tohoto typu a velikosti na světě (v Rusku běží ještě několik reaktorů RBMK1000 o výkonu 1000MW).

Na základě dohody s EU, uzavřené během přístupových rozhovorů, došlo k uzavření prvního bloku JE Ignalina k 31.12.2004. Druhý reaktor bude odstaven v roce 2009.

V současné době se připravuje výstavba nové jaderné elektrárny v areálu JE Ignalina. Jednou z variant je společný projekt Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, možná i České republiky. [9]

Podpora jaderné energetice je v Litvě třetí nejvyšší z celé EU [13] a výrazně kontrastuje se sousedními pobaltskými státy Lotyšskem a Estonskem, kde je většina obyvatel proti jaderné energetice.

Finsko

Ve Finsku jsou čtyři jaderné reaktory dodávající 27 % elektrické energie. Výstavba pátého reaktoru byla vládou schválena v roce 2002 z ekonomických, ekologických a bezpečnostních (snížení závislosti na dovozu energií) důvodů. Nový reaktor by měl být spuštěn v roce 2011 [15], přičemž již nyní byly zahájeny práce na analýze eventuální výstavby šestého jaderného bloku. [16]

Podpora jaderné energetice je ve Finsku podobná jako v České republice.

Německo

V říjnu 1998 koaliční vláda sociální demokracie (SPD) a Strany Zelených (která ve volbách získala 6,7 % hlasů) prosadila zákon o výstupu z jaderné energetiky.

Podpora německé veřejnosti se v posledních letech otáčí ve prospěch jaderné energetiky. V roce 1997 81 % občanů podporovalo provozování stávajících jaderných elektráren, což je výrazný nárůst oproti roku 1991, kdy byla podpora pouze 64 % občanů.

V roce 2007 bylo 61 % Němců proti vládním plánům na výstup z jaderné energetiky do roku 2020, zatímco 34 % toto rozhodnutí podporovalo. [11]

Debaty o výstupu Německa z jaderné energetiky jsou vedeny hlavně v souvislosti s dodržováním závazků Kyotského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. I přes masivní finanční podporu nejsou obnovitelné zdroje schopny nahradit výpadek jaderných elektráren, které budou muset být nahrazeny novými uhelnými elektrárnami, které zvýší emise CO2.[12]

Podpora veřejnosti je v Německu přibližně na úrovni průměru zemí EU(25).

Itálie

Itálie dříve provozovala jaderné elektrárny (v letech 1963-1990), nejedná se tedy o zemi, která by neměla s jadernou energetikou žádnou zkušenost. Na základě referenda v listopadu 1987 inspirovaného rok a půl starou Černobylskou havárií byly zastaveny všechny práce na výstavbě nových jaderných elektráren. Stávající funkční jaderné elektrárny byly zastaveny v roce 1990 a následně začala jejich likvidace. [2]

Itálie zažila velký black-out dne 28.9.2003, který zapříčinil devítihodinový výpadek elektrické energie prakticky v celé zemi. [3] Lidé si začali postupně uvědomovat zranitelnost v podobě dovozu elektrické energie. Pravděpodobně proto je v tomto státě nejvyšší podpora jádra ze států, které neprovozují jaderné elektrárny.

V roce 2004 byla energetická otázka (včetně jaderné) otevřena, přičemž především mladí lidé favorizují jadernou energetiku. Podpora jaderné energetice je v Itálii nad průměrem EU a je nejvyšší ze všech zemí, které neprovozují jaderné elektrárny.

Rakousko

5. listopadu 1978 se konalo referendum o výstavbě jaderné elektrárny Zwentendorf. Dopadlo jen velmi těsně v neprospěch jaderné energetiky (rozdíl 30 000 hlasů z 5 000 000 oprávněných voličů). Na základě tohoto referenda byl přijat zákon, který zakazoval “použití jaderného štěpení pro výrobu energie v Rakousku”.

Na negativní výsledek referenda měl vliv především spor mezi politickými stranami ÖVP a SPÖ. Hlasování proti jaderné energetice bylo pro řadu lidí způsobem vyjádření nedůvěry k tehdejšímu kancléři Kreiskymu, podpořeného lidmi z v energetického průmyslu, kteří se obávali, že využívání jaderné energie by mohlo negativně ovlivnit rozvoj vodních elektráren v Rakousku. Podpora jaderné energetice v Rakousku je absolutně nejnižší ze všech zemí EU. Proti jaderné energetice je plných 80 % občanů, pouze 5 % podporuje její rozvoj. [13]

Rakousko je významným kritikem jaderných elektráren v okolních zemích, velkým kritikem české jaderné elektrárny Temelín. Nejaktivnější je v tomto směru vláda spolkové země Horní Rakousy, která přímo i nepřímo finančně podporuje i řadu „proti-jaderných“ iniciativ v České republice.

Dle mého názoru může mít (mimo jiné) vliv na významný protijaderný postoj fakt, že se referendum o jaderné energetice konalo jednak před spuštěním první elektrárny a druhak před haváriemi Three Mile Island a Černobylem. Tyto havárie mohly podpořit předchozí hlasování o výstupu z jaderné energetiky jako správné rozhodnutí.

Závěr

Nejnižší podpora jaderné energetiky je ve státech, které nikdy neprovozovaly jaderné elektrárny. 9 států s nejnižší podporou neprovozuje žádné jaderné elektrárny.

Vysoká podpora jádra je u států, které sousedí se státy s výrazným protijaderným postojem, vyvíjejících v tomto smyslu významnou politickou aktivitu. – Rakousko, Dánsko. A které musely omezit své jaderné aktivity díky politickému tlaku – Litva, Slovensko.

Zdroje:
1. ISSN 1018-5593; Energy technologies, Knowledge, Perception, Measures; Eurobarometer(EU).
2. http://www.uic.com.au/nip101.htm
3. http://en.wikipedia.org/wiki/2003_Italy_blackout
4. http://www.uic.com.au/nip39.htm
5. Barseback; http://en.wikipedia.org/wiki/Barseb%C3%A4ck_nuclear_power_plant
6. http://www.uic.com.au/reactors.htm
8. http://en.wikipedia.org/wiki/Ignalina_nuclear_power_plant
9. http://svet.ihned.cz/c1-20512620
10. ISBN 80-02-01794-3; Rizika přesahující hranice - Případ Temelín; Dana Drábová, Helmuth Bock
11. http://www.uic.com.au/nip46.htm
12. http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,472786,00.html
13. ISSN 1018-5593; Energy technologies, Knowledge, Perception, Measures; Eurobarometer(EU).
14. http://www.uic.com.au/nip91.htm
15. http://www.uic.com.au/nip76.htm
16. http://www.csvts.cz/cns/news07/070330n.htm

[Akt. známka: 1,58 / Počet hlasů: 19] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Lukáš Rytíř | Počet komentářů: 24 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek




  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.