Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Politika

* Pozice jaderné energetiky ve vybraných zemích EU

Vydáno dne 03. 04. 2007 (5004 přečtení)

Pozice jaderné energetika v jednotlivých státech EU se značně liší, a to jak podporou vlády, tak podporou občanů. Podívejme se na krátký souhrn zemí a hlavních souvislostí majících vliv na postoj k jaderné energetice. Článek se věnuje Švédsku, Slovensku, Litvě, Finsku, Německu, Itálii a Rakousku.

Švédsko

Na základě nehody jaderné elektrárny Three Mile Island v USA v roce 1979 bylo o rok později uspořádáno referendum obsahující tři možnosti výstupu z jaderné energetiky.

Většina voličů preferovala pokračování provozu stávajících bloků do skončení jejich plánované životnosti a dokud to bude ekonomicky výhodné a dostavbu bloků, které byly aktuálně ve výstavbě. Parlament zakázal další rozšíření jaderné energetiky s cílem ukončit provoz jaderných bloků do roku 2010 budou-li je nové zdroje schopny nahradit. [4]

Díky tomuto rozhodnutí byly uzavřeny reaktory Jaderné elektrárny Bärseback v roce 1999 resp. 2005, stojících pouhých 20 km od dánského hlavního města Kodaně. Z Dánské strany byl vyvíjen soustředěný tlak na uzavření této elektrárny po celou dobu 25 let provozu tohoto zdroje. [5] Podpora jaderné energetice je ve Švédsku nejvyšší z celé EU. [13]

Slovensko

Při vstupních rozhovorech o vstupu Slovenska do EU se Evropská komise dohodla s vládou Slovenské republiky o ukončení provozu této elektrárny Jaslovské Bohunice v roce 2006 resp. 2008. Jedná se o starší verzi, reaktor VVER440, který je i v české jaderné elektrárně Dukovany. Tímto rozhodnutím se Slovensko stalo nesoběstačné ve výrobě elektrické energie a v současné době musí část své produkce dovážet z jiných zemí. Především z těchto důvodů se připravuje dostavba Jaderné elektrárny Mochovce a jsou vedeny diskuze nad výstavbou dalších jaderných zdrojů v jiných lokalitách. [14]

Na Slovensku je druhá nejvyšší podpora jaderné energetice ze všech zemí EU. [13]

Litva

Ještě v roce 2004 byl podíl jaderné energetice na spotřebě 70 % - spolu s Francií nejvyšší na světě. [6] V Litvě je jediná jaderná elektrárna Ignalina. Jedná se o reaktor typu RBMK1500, tedy grafitem moderovaný, vodou chlazený reaktor (stejný typ, který byl v Černobylské jaderné elektrárně o výkonu 2x1500 MW ), donedávna nejvýkonnější reaktory na světě, jediné reaktory tohoto typu a velikosti na světě (v Rusku běží ještě několik reaktorů RBMK1000 o výkonu 1000MW).

Na základě dohody s EU, uzavřené během přístupových rozhovorů, došlo k uzavření prvního bloku JE Ignalina k 31.12.2004. Druhý reaktor bude odstaven v roce 2009.

V současné době se připravuje výstavba nové jaderné elektrárny v areálu JE Ignalina. Jednou z variant je společný projekt Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, možná i České republiky. [9]

Podpora jaderné energetice je v Litvě třetí nejvyšší z celé EU [13] a výrazně kontrastuje se sousedními pobaltskými státy Lotyšskem a Estonskem, kde je většina obyvatel proti jaderné energetice.

Finsko

Ve Finsku jsou čtyři jaderné reaktory dodávající 27 % elektrické energie. Výstavba pátého reaktoru byla vládou schválena v roce 2002 z ekonomických, ekologických a bezpečnostních (snížení závislosti na dovozu energií) důvodů. Nový reaktor by měl být spuštěn v roce 2011 [15], přičemž již nyní byly zahájeny práce na analýze eventuální výstavby šestého jaderného bloku. [16]

Podpora jaderné energetice je ve Finsku podobná jako v České republice.

Německo

V říjnu 1998 koaliční vláda sociální demokracie (SPD) a Strany Zelených (která ve volbách získala 6,7 % hlasů) prosadila zákon o výstupu z jaderné energetiky.

Podpora německé veřejnosti se v posledních letech otáčí ve prospěch jaderné energetiky. V roce 1997 81 % občanů podporovalo provozování stávajících jaderných elektráren, což je výrazný nárůst oproti roku 1991, kdy byla podpora pouze 64 % občanů.

V roce 2007 bylo 61 % Němců proti vládním plánům na výstup z jaderné energetiky do roku 2020, zatímco 34 % toto rozhodnutí podporovalo. [11]

Debaty o výstupu Německa z jaderné energetiky jsou vedeny hlavně v souvislosti s dodržováním závazků Kyotského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. I přes masivní finanční podporu nejsou obnovitelné zdroje schopny nahradit výpadek jaderných elektráren, které budou muset být nahrazeny novými uhelnými elektrárnami, které zvýší emise CO2.[12]

Podpora veřejnosti je v Německu přibližně na úrovni průměru zemí EU(25).

Itálie

Itálie dříve provozovala jaderné elektrárny (v letech 1963-1990), nejedná se tedy o zemi, která by neměla s jadernou energetikou žádnou zkušenost. Na základě referenda v listopadu 1987 inspirovaného rok a půl starou Černobylskou havárií byly zastaveny všechny práce na výstavbě nových jaderných elektráren. Stávající funkční jaderné elektrárny byly zastaveny v roce 1990 a následně začala jejich likvidace. [2]

Itálie zažila velký black-out dne 28.9.2003, který zapříčinil devítihodinový výpadek elektrické energie prakticky v celé zemi. [3] Lidé si začali postupně uvědomovat zranitelnost v podobě dovozu elektrické energie. Pravděpodobně proto je v tomto státě nejvyšší podpora jádra ze států, které neprovozují jaderné elektrárny.

V roce 2004 byla energetická otázka (včetně jaderné) otevřena, přičemž především mladí lidé favorizují jadernou energetiku. Podpora jaderné energetice je v Itálii nad průměrem EU a je nejvyšší ze všech zemí, které neprovozují jaderné elektrárny.

Rakousko

5. listopadu 1978 se konalo referendum o výstavbě jaderné elektrárny Zwentendorf. Dopadlo jen velmi těsně v neprospěch jaderné energetiky (rozdíl 30 000 hlasů z 5 000 000 oprávněných voličů). Na základě tohoto referenda byl přijat zákon, který zakazoval “použití jaderného štěpení pro výrobu energie v Rakousku”.

Na negativní výsledek referenda měl vliv především spor mezi politickými stranami ÖVP a SPÖ. Hlasování proti jaderné energetice bylo pro řadu lidí způsobem vyjádření nedůvěry k tehdejšímu kancléři Kreiskymu, podpořeného lidmi z v energetického průmyslu, kteří se obávali, že využívání jaderné energie by mohlo negativně ovlivnit rozvoj vodních elektráren v Rakousku. Podpora jaderné energetice v Rakousku je absolutně nejnižší ze všech zemí EU. Proti jaderné energetice je plných 80 % občanů, pouze 5 % podporuje její rozvoj. [13]

Rakousko je významným kritikem jaderných elektráren v okolních zemích, velkým kritikem české jaderné elektrárny Temelín. Nejaktivnější je v tomto směru vláda spolkové země Horní Rakousy, která přímo i nepřímo finančně podporuje i řadu „proti-jaderných“ iniciativ v České republice.

Dle mého názoru může mít (mimo jiné) vliv na významný protijaderný postoj fakt, že se referendum o jaderné energetice konalo jednak před spuštěním první elektrárny a druhak před haváriemi Three Mile Island a Černobylem. Tyto havárie mohly podpořit předchozí hlasování o výstupu z jaderné energetiky jako správné rozhodnutí.

Závěr

Nejnižší podpora jaderné energetiky je ve státech, které nikdy neprovozovaly jaderné elektrárny. 9 států s nejnižší podporou neprovozuje žádné jaderné elektrárny.

Vysoká podpora jádra je u států, které sousedí se státy s výrazným protijaderným postojem, vyvíjejících v tomto smyslu významnou politickou aktivitu. – Rakousko, Dánsko. A které musely omezit své jaderné aktivity díky politickému tlaku – Litva, Slovensko.

Zdroje:
1. ISSN 1018-5593; Energy technologies, Knowledge, Perception, Measures; Eurobarometer(EU).
2. http://www.uic.com.au/nip101.htm
3. http://en.wikipedia.org/wiki/2003_Italy_blackout
4. http://www.uic.com.au/nip39.htm
5. Barseback; http://en.wikipedia.org/wiki/Barseb%C3%A4ck_nuclear_power_plant
6. http://www.uic.com.au/reactors.htm
8. http://en.wikipedia.org/wiki/Ignalina_nuclear_power_plant
9. http://svet.ihned.cz/c1-20512620
10. ISBN 80-02-01794-3; Rizika přesahující hranice - Případ Temelín; Dana Drábová, Helmuth Bock
11. http://www.uic.com.au/nip46.htm
12. http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,472786,00.html
13. ISSN 1018-5593; Energy technologies, Knowledge, Perception, Measures; Eurobarometer(EU).
14. http://www.uic.com.au/nip91.htm
15. http://www.uic.com.au/nip76.htm
16. http://www.csvts.cz/cns/news07/070330n.htm

[Akt. známka: 1,58 / Počet hlasů: 19] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Lukáš Rytíř | Počet komentářů: 24 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek




  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.

Tvorba stránek Ostrava

Kvalitní a dostupné webové stránky.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.