Dotazníkový průzkum – IV. Vnímání rizika

V tomto díle se zaměříme na vnímání rizik dnešního světa, přijatelnosti průmyslových komplexů (elektráren, úložiště radioaktivního odpadu, spalovny) a přijatelnosti geneticky modifikovaných plodin ve vztahu ke znalostem a přijatelnosti jaderné energetiky.

Přijatelnost průmyslového komplexu v místě bydliště

Tato část dotazníku měla zjistit, jak přijatelně se jeví blízkost různých průmyslových komplexů u bydliště respondentů.

Otázka: „V blízkosti vašeho bydliště se má postavit průmyslový komplex. Porovnejte následující stavby dle jejich přijatelnosti.“

Relativní přijatelnost průmyslových komplexů v místě bydliště.

Jako nejpřijatelnější se respondentům jeví jaderná elektrárna. Tento výsledek je však třeba brát s rezervou, neboť dotazník byl zaměřen na jadernou energetiku a respondenti, kteří hlasovali ve prospěch jaderné energetiky, mohli jadernou energetiku do jisté míry zvýhodňovat. Úložiště radioaktivního odpadu (ÚRAO) je akceptováno stejně jako park větrných elektráren (VTE), následuje spalovna komunálního odpadu a nejméně je akceptována tepelná (uhelná) elektrárna ¹.

Vztah mezi přijatelností jaderné elektrárny, resp. úložiště a přijatelností jaderné energetiky je statisticky významný ², významnější je mezi jadernou elektrárnou než u úložiště.

Přijatelnost ÚRAO a VTE v závislosti na znalostech.
(nižší hodnota na ose Y znamená vyšší přijatelnost komplexu)

Byl prokázán pozitivní vztah mezi znalostmi a přijatelností jaderné elektrárny, úložiště radioaktivních odpadů a spalovny. Naopak negativní vztah byl zaznamenán mezi přijatelností větrných elektráren. Naopak nebyl prokázán vztah mezi znalostmi a přijatelností tepelné elektrárny. ³ Nejvyšší vztah je u úložiště radioaktivních odpadů následovaný jadernou elektrárnou, větrnou a spalovnou.

Rozdíly mezi akceptací úložiště radioaktivního odpadu a jaderné elektrárny mohou být způsobeny obecně nižší absolutní znalostí této problematiky mezi veřejností, která z tohoto důvodu úložiště odmítá.

Vnímání rizik

Tato otázka se zaměřovala na vnímání hrozeb dnešního světa. Na výběr byly celkem 4 hrozby:

1. „Riziko klimatických změn.“
2. „Terorismus a hrozba válek, zbraně hromadného ničení.“
3. „Šíření chorob, ptačí chřipka, AIDS apod.“
4. „Nedostatek surovin a energií.“

Otázka: „Ohodnoťte závažnost níže uvedených hrozeb dnešního světa.“

Relativní vnímání hrozeb (rizik) dnešního světa.

Za nejzávažnější hrozbu je považován nedostatek surovin a energií, následovaný terorismem a klimatickými změnami. Za nejméně závažný je považován problém šíření chorob ⁴.

Ostatní rizika

Součástí této otázky byla i možnost „jiná hrozba“. Objevilo se zde mnoho nejrůznějších hrozeb od vážně míněných až po ty méně vážné. Vůbec nejčastějším „méně vážným“ rizikem byly různé variace na „lidskou hloupost“. Dále se objevovala řada politických rizik, počínaje obavou z činnosti různých politických stran⁵ přes zahraniční politiku reprezentovanou především USA a Izraelem, ztráta demokracie, lidské svobody. Časté riziko bylo viděno v náboženství, a to nejen negativně⁶ , ale i pozitivně⁷ .

Mezi ostatní rizika patřila problematika srážky Země s jiným kosmickým tělesem, nekontrolovatelná migrace obyvatelstva, přelidnění, nedostatek pitné vody, produkce odpadů, kácení deštných pralesů, vymírání živočišných druhů a rostlin či ekonomické problémy ve formě tržního selhání.

Celkové vnímání rizika

Veličina celkové vnímání rizika byla získána prostým součtem ohodnocení jednotlivých rizik u každého jedince ⁸. Tento ukazatel by měl být s jistými omezeními ukazatelem subjektivního vnímání rizika každého jedince.

Vnímání všech rizik dohromady v závislosti na pohlaví.
(nižší hodnota znamená vyšší hodnocení závažnosti)

Výše uvedený graf ilustruje, že ženy v dotazníku přikládají rizikům dnešního světa vyšší váhu než muži. Tato tendence byla statisticky významná u všech nebezpečí kromě nedostatku surovin.

Vnímání celkového rizika v závislosti na přijatelnosti jaderné energie

Na vnímání celkového rizika nemá vliv přijatelnost jaderné energetiky. Pouze u rizika globálního oteplování byly zjištěny rozdíly, kdy přívrženci jaderné energetiky hodnotí klimatické změny jako méně závažné oproti mírným odpůrcům.

Vnímání rizik v závislosti na znalostech

Znalosti jaderné energetiky mají malý pozitivní vliv na vnímání rizika. Lidé s lepšími znalostmi se méně obávají rizik dnešního světa.⁹ Tato tendence je patrná u klimatických změn, terorismu a chorob. Není však patrná u problematiky surovin, kde nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi znalostmi a hodnocení tohoto rizika¹⁰.

Vnímání rizik v závislosti na politických sympatiích

Jsou patrné rozdíly ve vnímání celkového rizika v závislosti na sympatiích k politickým stranám, kdy sympatizanti Strany zelených hodnotí rizika jako závažnější. Není to však statisticky průkazné. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi pohledem na důležitost rizik mezi sympatizanty politických stran u surovin, chorob a terorismu. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly u problematiky klimatických změn, kdy sympatizanti Strany zelených považují problematiku klimatických změn za závažnější než sympatizanti jiných stran. Celkově se klimatických změn nejméně obávají příznivci ODS, rozdíly oproti sympatizantům jiných stran (kromě Strany zelených) nejsou statisticky průkazné36³⁶.

Podpora geneticky modifikovaných odrůd plodin

Cílem této otázky bylo zjistit, zda názor na pěstování geneticky modifikovaných odrůd zemědělských plodin(GMO)¹¹ souvisí se vztahem k energetice.

Otázka: „Co si myslíte o pěstování geneticky modifikovaných odrůd zemědělských plodin?“

Rozdělení přijatelnosti geneticky modifikovaných odrůd.

Obecně je nižší podpora pěstování geneticky modifikovaných odrůd než jaderné energetiky. Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi podporou GMO mezi sympatizanty Strany zelených, kteří odmítají GMO oproti sympatizantům jiných stran. Byla prokázána pozitivní závislost mezi postojem k jaderné energetice a podporou pěstování GMO ¹² a na znalostech energetiky ¹³. Tyto závislosti se dají vysvětlit tím, že lidé mající znalosti o jaderné energetice mají pravděpodobně obecně vyšší přehled i o jiných oborech, tedy i o GMO. Odpůrci jaderné energetiky se sdružují ve spolcích, které jsou zároveň proti GMO. Celkově nižší podpora GMO oproti jaderné energetice může být dána nižším mediálním zájmem o tuto problematiku.

Poznámky

1. Průměry: jaderná elektrárna=2,38; úložiště=3,03; větrná= 3,10; spalovna=4,09; tepelná=4,43.
2. Vztah mezi podporou jádra a přijatelností jaderné elektrárny je r=0,61;mezi ÚRAO je r=0,4622.Mezi ostatními je r=0.
3. Jaderná, r=-0,32; větrná, r=0,26; Spalovna: r=-0,16; Tepelná, r=0; úložiště, r=-0,42.
4. Průměry: Klimatické změny=2,17; válka=2,15; choroby=2,64; suroviny=2,06.
5. Respondenti uváděli všechny české parlamentní strany s výjimkou KDU-ČSL.
6. Náboženský extremismus, islám.
7. „Málo Boha v srdcích“.
8. Je v intervalu <4..20>.
9. Korelace: r=0,1041.
10. Klimatické změny:r=0,1007; terorismus: r=0,1310; choroby: r=0,1187; suroviny: r=0.
11. Pěstování geneticky modifikovaných odrůd je podobným sporným „ekologickým“ problémem jako jaderná energetika.
12. Korelace: r= 0,3991
13. Korelace: r=-0,2254