Dotazníkový průzkum – V. Vnímání aspektů zdrojů (1. část)

V této části dotazníku bylo zjišťováno, jak jsou jednotlivé zdroje energie vnímány z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí, z hlediska nákladů na výrobu a z hlediska přání na jejich budoucí rozvoj a jejich výhod a nevýhod. Opět zjišťujeme vliv znalostí.

Ekologie zdrojů

Cílem této otázky bylo zjistit, jak lidé vnímají šetrnost jednotlivých zdrojů elektrické energie k životnímu prostředí.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené zdroje elektrické energie podle jejich šetrnosti k životnímu prostředí (v podmínkách České republiky).“

Relativní vnímání šetrnosti zdrojů k životnímu prostředí

Na prvním místě z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí se umístila sluneční, vodní a jaderná energetika. Méně „ekologická“ je biomasa a větrná energie. Uhelné zdroje naprosto propadly ¹ a jsou vnímány převážně jako zdroje velmi poškozující životní prostředí.

(nižší hodnota na ose Y znamená vyšší šetrnost k životnímu prostředí)

Vnímání šetrnosti zdrojů úzce souvisí se znalostmi, jak je vidět na výše uvedeném grafu. Pozitivní vztah je mezi znalostmi a šetrností u jaderné energetiky. Naopak vnímání obnovitelných zdrojů se se znalostmi zhoršuje. Nejvíce je tato tendence znatelná u slunečních a větrných elektráren, méně u biomasy a na hranici statistické významnosti u vodních elektráren. Na vnímání šetrnosti uhelných elektráren nemají znalosti vliv. ²

Náklady (cena) zdrojů energie v ČR.

Cílem otázky bylo zjistit, jak lidé vnímají celkové náklady na výrobu energie u jednotlivých zdrojů. ³

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené zdroje dle nákladů na výrobu elektrické energie (ceny) v podmínkách České republiky.“

Relativní vnímání výrobních nákladů zdrojů energie.

Za nejlevnější zdroj je považována vodní energie spolu s jadernou, následovaná biomasou a uhelnou. Hůře je hodnocena větrná a za nejdražší je považována sluneční ⁴.

(vyšší hodnota ceny znamená vyšší náklady na výrobu energie z konkrétního zdroje)

S vyššími znalostmi jsou pozitivně hodnoceny náklady jaderné energetiky a méně již uhelné. Na hranici statistické významnosti klesá vnímání nákladů i u vodní energie. Naopak se znalostmi se pohled na cenu zdrojů nejvíce negativně projevuje u slunečních elektráren, následovaných elektrárnami větrnými a biomasou. ⁵

Podíl zdrojů v podmínkách ČR

Cílem otázky bylo zjistit, které zdroje by se měly rozvíjet a které ne.

Otázka: „Podíl následujících zdrojů na výrobě elektrické energie v České republice vzhledem k jejich potenciálu, ekonomice provozu a šetrnosti k životnímu prostředí, by se v budoucnosti desetiletích měl (zvýšit – snížit)“

Relativní vnímání zdrojů upřednostňovaných pro budoucí rozvoj.

Zdrojem, který by měl nejvíce zvýšit svůj podíl, je opět jaderná energetika spolu s biomasou. Sluneční a vodní elektrárny jsou podporovány přibližně stejně, méně již větrné a vůbec nejméně elektrárny uhelné ⁶. U vodní energie je nejméně lidí, kteří by si přáli snížit její podíl. Jedná se tedy nejspíše o nejméně kontroverzní zdroj, jehož rozvoj je však limitován skutečným potenciálem našich vodních toků, což si pravděpodobně řada respondentů uvědomuje, a proto k vodní energii volila konzervativnější přístup.

(potenciál: 1- dramaticky zvýšit, 2- mírně zvýšit, 3 – zůstat zachován, 4 – mírně snížit, 5- dramaticky snížit)

S rostoucími znalostmi je největší potenciál přisuzován jaderným elektrárnám. Potenciál uhelných elektráren je viděn velmi špatně, a to bez rozdílu znalostí. Negativní hodnocení potenciálu ve vztahu ke znalostem je patrný především u slunečních a větrných elektráren, následovaných biomasou a vodní energií. ⁷

Poznámky

1. Průměry: jaderné=2,06; uhelné=4,50; větrné=2,39; sluneční=1,95; vodní=2,06; biomasa=2,28.
2. Korelace: jaderná,r=-0,2981; uhelná,r=0(hypotéza o r=0 se nezamítá); větrné, r=0,2894; sluneční, r=0,3026; vodní, r=0,0966; biomasa, r=0,1485.
3. Tato otázka má mj. význam jako kontrolní, doplňující otázka ke znalostním otázkám. Cena zdrojů se dá brát jako objektivní kritérium minimálně u sluneční a větrné energie. Graf ukazuje, že lidé s vyššími znalostmi jaderné energetiky mají reálný pohled na ceny zdrojů. Avšak vzhledem k nejednoznačnosti a obtížnosti eventuálního zpracování nebyly odpovědi na tuto otázku započítány do znalostí.
4. Průměry: jaderná=2,29; uhelná=2,72; větrné=3,42; sluneční=3,70; vodní=2,28 ; biomasa=2,68.
5. Korelace: jaderná,r=-0,3090-;uhelná,r=-0,1766;větrné, r=0,2817;sluneční,r=0,3663;vodní, r=-0,0916;biomasa, r=0,1723.
6. Průměry: jaderná= 1,746507;uhelná= 4,57; větrná= 2,51; sluneční= 2,21;vodní= 2,34; biomasa= 1,96.
7. Korelace: jaderná,r=-0,3708;uhelná,r=0; větrná, r=0,2429; sluneční,r=0,2911; vodní, r=0,1123; biomasa, r=0,1296.