Dotazníkový průzkum – VI. Vnímání aspektů zdrojů (2. část)

V předposlední části vyhodnocování dotazníků se zaměříme na vnímání nevýhod jaderných a větrných elektráren a jejich vztah ke znalostem. Budeme se věnovat i vnímání perspektivy různých zdrojů do budoucna.

Nevýhody jaderných elektráren

Cílem otázky bylo zjistit vnímání závažnosti jednotlivých uváděných nevýhod jaderných elektráren a jejich vztahu ke znalostem.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené nevýhody jaderných elektráren.“
Relativní vnímání nevýhod jaderné energetiky.

Za nejzávažnější nevýhody jaderných elektráren jsou považována rizika spojená s vyhořelým jaderným palivem a vysokými investičními náklady ¹. Za méně závažné je považováno riziko havárie a vůbec za nejméně závažné je považováno riziko spojené s vyčerpáním zdrojů ².

Relativní vnímání nevýhod jaderné energetiky ve vztahu ke znalostem.

Vliv znalostí má vliv na vnímání jednotlivých rizik. Zatímco lidé s menšími znalostmi vnímají jako nejzásadnější problém vyhořelé jaderné palivo a havárie následované investičními náklady a zdroji, oproti tomu lidé s vyššími znalostmi považují za jasně největší nevýhodu vysoké investiční náklady. Znalosti mají největší pozitivní vliv na vnímání rizika u vyhořelého jaderného paliva a rizika havárie. Menší (ale stále pozitivní) vliv mají na hledisko vyčerpatelnosti zdrojů uranu. Naopak znalosti nemají vliv na vnímání vysokých investičních nákladů ³.

Nevýhody větrných elektráren

Cílem otázky bylo zjistit vnímání nevýhod větrných elektráren.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené nevýhody větrných elektráren.“
Relativní vnímání nevýhod větrných elektráren.

Za největší nevýhodu větrných elektráren je považována nestabilita dodávek energie následovaná vysokými náklady. Vizuální dojem a ohrožení zvířat a lidí je hodnoceno méně závažně ⁴.

(nižší hodnota relativní nevýhody znamená menší riziko)

Jak ilustruje výše uvedený graf, vnímání nevýhod větrných elektráren závisí na znalostech energetiky. Statisticky nejvýznamnější je vztah mezi znalostmi a hodnocením nestability dodávek následovaný vysokými investičními náklady a vizuálním dojmem. Znalosti nemají vliv na vnímání rizika větrných elektráren z hlediska možného ohrožení zvířat a lidí ⁵.

Na čem závisí přijatelnost větrných elektráren?

Závislost mezi odmítáním větrných elektráren v místě bydliště (viz otázka Přijatelnost průmyslového komplexu v místě bydliště) a vnímáním nevýhod větrných elektráren je nejvýraznější především v případě, kdy je za významnou považována nevýhoda ve vizuálních důvodech následovaná shodně nestabilitou dodávek a vysokými náklady. Naopak důvod „ohrožení ptactva či člověka“ má na přijatelnost větrných elektráren v místě bydliště nejmenší vliv ⁶.

Znalost energetiky souvisí s odmítáním větrných elektráren v místě bydliště, která je spojena s vyšším celkovým hodnocením nevýhod – ke „klasických důvodům“ se přidávají důvody ekonomické a „energetické“.

Dlouhodobá perspektiva zdrojů

Cílem otázky bylo zjistit vnímání perspektivy různých zdrojů energie v budoucnu.

Otázka: „Ohodnoťte níže uvedené zdroje dle jejich dlouhodobé perspektivy.“
Relativní vnímání perspektivy zdrojů do budoucna.

Za nejperspektivnější zdroj budoucnosti je považována termojaderná fúze. Naopak nejméně perspektivními jsou fosilní zdroje. Obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny na bázi štěpení mají srovnatelnou úroveň hodnocení ⁷.

(nižší hodnota relativní perspektiva znamená vyšší perspektivu)

S rostoucími znalostmi klesá víra v potenciál obnovitelných zdrojů energie. Naopak stoupá potenciál jaderně-štěpných zdrojů následovaných fúzními elektrárnami. Na vnímání perspektivy fosilních zdrojů nemají znalosti vliv ⁸. Dá se říci, že vnímání obnovitelných zdrojů je se stoupajícími znalostmi nahrazováno jadernou energetikou.

Poznámky

1. průměry: vyhořelé palivo=2,74; investiční náklady=2,71.
2. průměry: havárie= 3,11; zdroje uranu=3,42. Rozdíl mezi všemi skupinami kromě vyhořelého paliva a investičních nákladů.
3. korelace: havárie,r=0,3668;vyhořelé palivo,r=0,3965;r=0(hypotéza o r=0 se nezamítá); zdroje:r=0,1677.
4. Průměry: Vizuální dojem=2,69;Ohrožení=2,97; nestabilita=1,62; náklady=1,95. Existují rozdíly mezi všemi skupinami.
5. Korelace: vizuální dojem,r=-0,18; ohrožení, r=0, nestabilita, r=-0,29; náklady, r=-0,19.
6. Korelace: vizuální dojem, r=-0,48; ohrožení,r=-0,30; nestabilita,r=-0,36; náklady,r=-0,36.
7. Průměry: fúzní=1,60; štěpné=2,29; obnovitelné=2,31; fosilní=4,54