Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Temelín

* Jaderná elektrárna Temelín

Vydáno dne 18. 01. 2008 (12037 přečtení)

Jaderná elektrárna Temelín, obecně často nazývaná Temelín (zkratkou JETE, někdy také ETE nebo JET), je elektrárna s největším instalovaným výkonem v Česku. Stojí v obci Temelín v Jihočeském kraji, v okrese České Budějovice. V roce 2006 elektrárna vyrobila přibližně 12 TWh (4,136 PJ) elektrické energie, což představovalo přibližně 14 % výroby elektřiny v Česku a kolem 23 % výroby ČEZ. Podíl na instalovaném výkonu elektráren v Česku byl v roce 2005 11,43 %[1]. JETE je zatím (v roce 2007) nejnovější jadernou elektrárnou v Evropě.[2]

Umístění Temelína a ostatní geografické informace

Temelín se nachází v Jihočeském kraji asi 5 km jižně od města Týn nad Vltavou a 24 km severně od Českých Budějovic u obce Temelín v místech, kde stávala vesnice Temelínec v souřadnicích 49°10'48” severní šířky a 14°22'47” východní délky. JETE je vzdálena asi 45 až 50 km od hranic s Německem a Rakouskem.[3]

Nadmořská výška Temelína je asi 500 m nad mořem. Vltava je vzdálená přibližně 5 km směrem na východ.[4][5]

Elektrárna se nachází na pozemku o rozloze 143 ha (z toho 123 ha je oploceno), který patří ČEZ. Na pozemku je dost místa i pro případné dostavění elektrárny.[3] Jde konkrétně o parcelu č. 180/1 na katastrálním území Křtěnov, parcelu č. 1053/1 na k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, a parcelu parcela č. 1044/3. v k. ú. Temelínec.[6]

Lokalita Temelína byla určena na základě řady bezpečnostních, technických i ekonomických kritérií. Blízkost Vltavy a vodního díla Hněvkovice zajišťuje dostatek vody pro chlazení, díky poměrně vysoké nadmořské výšce však elektrárna nemůže být ohrožena povodní.

Z ekonomického a energetického hlediska je důležité umístění na jihu státu - uhelné elektrárny se nacházejí poblíž ložisek uhlí v severních Čechách a na severní Moravě, umístění elektrárny na jihu tak usnadňuje a zlevňuje přenos elektřiny (to je i jeden důvodů umístění JE Dukovany na jižní Moravu).

Temelín leží z geologického hlediska na moldanubickém hřbetu, který je do jisté míry pokračováním Lišovského prahu, oblasti v seizmicky klidné a geologicky stabilní[7], na skalním podloži a mimo geologické zlomy.[8]

Jižní Čechy obecně i okolí Temelína jsou v porovnání s průměrem i jinými oblastmi Česka řídce zalidněny[9], okolí Temelína je z velké části zalesněno[3], což je velmi výhodné z bezpečnostního hlediska, ale nevýhodné pro využití odpadního tepla.

V předběžné fázi se uvažovalo o umístění elektrárny k obci Malovice (plánovaná elektrárna byla označována jako JEMA)[10], která však byla právě kvůli nedostatečné geologické stabilitě zavržena, později byla zkoumána lokalita Dubenec (v obci Dívčice), která však byla vhodná ke stavbě maximálně dvou bloků. Průzkum prováděla inženýrská organizace Terplan.[11]

Pásmo havarijní připravenosti bylo SÚJB už 5. srpna 1997 stanoveno na 13 km[12] (v určitých místech sahá ještě o trochu dál).

Historie

Před rokem 1989

Jaderná elektrárna Temelín byla plánována ještě za socialistického Československa jako jedna z hlavních staveb energetického systému Československa a bývalé RVHP. V Československu byla už předtím uvedena do provozu Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice (na Slovensku) a Jaderná elektrárna Dukovany (v Česku), přibližně souběžně s Temelínem se plánovala stavba Jaderné elektrárny Mochovce (na Slovensku).

Výhledově se pro Česko počítalo se stavbou Jaderné elektrárny Blahutovice (zkratka EBLA) na severní Moravě, Jaderné elektrárny Tetov (zkratka JETO) ve středních Čechách a v delším časovém horizontu i se stavbou jaderné elektrárny označované jako ESEV (elektrárna severní Čechy), která měla nahradit dosluhující uhelné elektrárny.[13]

Investiční záměr na stavbu elektrárny byl vydán v roce 1979, rozhodnutí o výstavbě 1. a 2. bloku bylo vydáno v roce 1980, v roce 1981 byla o výstavbě 1. a 2. bloku uzavřena dohoda mezi Sovětským svazem a Československem, která byla v roce 1982 rozšířena o 3. a 4. blok. Původně však byly zvažovány jiné lokality než Temelín (viz výš). V listopadu 1986 bylo vydáno stavební povolení a v únoru 1987 začala stavba provozních objektů, přípravné práce však začaly už v roce 1983. V roce 1988 byla dokončena první z původně plánovaných chladicích věží.[14] Podle původních plánů měl být 1. blok elektrárny dokončen v roce 1992, 4. v roce 1997[15].

Po roce 1989

Po roce, 1989 (částečně už před ním) se stavba začala výrazně protahovat. Především z Rakouska se ozývaly silné protesty proti dostavbě elektrárny a v masmédiích odpůrci jaderné energetiky mj. často zpochybňovali její bezpečnost. Příznivci naopak upozorňovali na to, že výroba energie z jádra je ekologičtější (především v souvislosti s ekologicky poničenými částmi severních Čech). Na doporučení (mj.) MAAE se začaly přepracovávat projekty a původní (sovětský resp. ruský) řídící a kontrolní systém byl nahrazen novým (kontrakt byl v roce 1993 udělen americké společnosti Westinghouse[16]). Stejný systém firma instalovala i u britské jaderné elektrárny Sizewell B.

Zároveň nebylo kvůli společenským změnám zcela jasné, jaká bude energetická potřeba státu po zániku nebo restrukturalizaci řady podniků energeticky náročného těžkého průmyslu. Proti elektrárně se po celou dobu její výstavby stavěla řada českých i zahraničních nevládních protijaderných organizací. V lednu 1990 byly pozastaveny práce na 3. a 4. bloku, v březnu roku 1990 rozhodla federální vláda Mariána Čalfy dostavět jenom 1. a 2. blok. O osudu Temelína jednala i 15.června 1992 i vláda Petra Pitharta, která však rozhodnutí v předvolební době přenechala vládě následující, pouze doporučila opatření týkající se financování Temelína a omezení monopolu ČEZ.[17] Dne 10. března 1993 byla dostavba prvního a druhého bloku znovu schválena vládou premiéra Václava Klause[14]. Třetí a čtvrtý blok byl zakonzervován v rozsahu kompletně dokončených zemních prací na základové spáře.

Proti Temelínu v podstatě od začátku brojilo Rakousko, situace se vyostřila na konci 90. let v souvislosti s přibližujícím se vstupem Česka do EU a vstupem krajně pravicové FPÖ do rakouské vlády (Česko se jako jediná z tzv. kandidátských zemí připojila k diplomatickému bojkotu Rakouska[18], FPÖ dokonce požadovala, aby Rakousko v případě spuštění Temelína zablokovalo vstup Česka do EU[19]. Proti Temelínu však vystupovaly (byť méně ostře) všechny významné rakouské strany.[20] 6. května 1999 se v rezoluci k dostavbě Temelína dokonce kriticky vyjádřil Evropský parlament[21], vláda Česka však 12. května 1999 většinou 11:8 dostavbu Temelína potvrdila[22]. O dostavbu Temelína se dlouhodobě zasazoval především ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který dokonce získal přezdívku „atomový dědek“.[23]

14. - 21. ledna se v Rakousku dokonce uskutečnilo tzv. podpisové referendum, ve kterém se celkem 915.220 rakouských občanů (15,53 % oprávněných voličů) vyslovilo pro podmínění vstupu Česka do EU odstavením Temelína.[24][25] Situace se uklidnila po podepsání Melkského protokolu 12. prosince 2000, k jehož sjednání mezi Českem a Rakouskem napomohlo i úsilí Evropské unie, především komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena[26][27].

Po kolaudaci Temelína v roce 2006 však spory vypukly znova (viz níže).

Spuštění Temelína a jeho provoz

Palivo pro první blok bylo zavezeno v červenci 2000, 9. října 2000 bylo aktivováno a 21. prosince 2000 byl první blok poprvé připojen do rozvodné sítě. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002.

V červnu 2002 bylo zavezeno palivo pro druhý blok a 17. srpna 2002 byla zahájena reakce. K rozvodné síti byl druhý blok poprvé připojen 29. prosince 2002 a zkušební provoz začal 18. dubna 2003.

V pátek 3. listopadu 2006 byl Temelín zkolaudován, v pondělí 6. listopadu rozhodnutí nabylo právní moci.[28]

Koeficient ročního využití v roce 2006 se přes všechny technologické problémy přiblížil 70 %. Po jejich dořešení by měl běžně dosahovat hodnot kolem 85 % a roční výroba by měla dosáhnout hodnot 15 TWh.[29]

Ekonomické aspekty

Cena

Celkové investiční náklady na dva bloky o celkové elektrickém výkonu 2 000 MW dosáhly i z důvodu zcela zásadních úprav projektu v průběhu výstavby 98 mld. Kč (cena do konce září 2004)[30], což představuje investiční náklady ve výši cca 50 000 Kč/kW. Stavbu financovala společnost ČEZ pomocí úvěrů, které poskytly dvě bankovní konsorcia (konsorcium bank vedené Citibank (USA) a konsorcium bank vedené bankou Fortis bank (Belgie), za úvěry se zaručil stát a americká Exim Bank [14].[31][32] Čistě ekonomická návratnosti investice je odhadována na méně než 20 let[33]

Odvody na jaderný účet

Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny odvádí ČEZ 5 haléřů na tzv. jaderný účet, kde se shromažďují prostředky na uložení vyprodukovaného radioaktivního paliva[34]. ČEZ musí vytvářet i finanční rezervy na budoucí likvidaci elektrárny[35].

Pro případ vážné havárie je Temelín pojištěn u mezinárodního poolu pojišťoven.[36]

Výrobní ukazatele ETE:

Rok 2003: 12,116 TWh
Rok 2004: 12,692 TWh
Rok 2005: 10,983 TWh
Rok 2006: 12,021 TWh
Rok 2007: 12,264 TWh

Technické informace

Kombinace technologií, dodavatelské firmy Původní projekt je založen na ruské (sovětské) technologii, řídící systém je americký. Tato kombinace „západních“ a „východních“ technologií byla důvodem obav o bezpečnost, byla však už vyzkoušena na Jaderné elektrárně Lovisa ve Finsku, (viz níže). Mise MAAE v roce 1996 konstatovala, že kombinace západní a východní techniky byly v projektu pečlivě zváženy a podle názoru mise v některých případech kombinace obou technik dokonce vedla ke zvýšení bezpečnosti, neboť Sověti řadu technologií okopírovali a jak zjistili inspektoři v mnoha postsovětských zemích i v samotné Ruské federaci, ve většině případů je ještě vylepšili.[38]Většina vybavení elektrárny však byla dodána českými firmami. (ŠKODA PRAHA - generální dodavatel elektrárny, ŠKODA Jaderné strojírenství Plzeň, Vítkovice, Sigma Lutín).

Bezpečnost

Bezpečnostní opatření v Temelíně zahrnují celou škálu opatření na řadě úrovní. Bezpečnost zvyšuje to, že řada bezpečnostních systémů je založena na rozdílných fyzikálních a technických principech.

Jedním z nejdůležitějších z principů je tzv. princip hloubkové ochrany, který definuje 5 úrovní ochrany a 5 ochranných bariér stojících mezi aktivní zónou v reaktoru a okolním prostředím:

1. pevná keramická struktura samotného paliva
2. pokrytí palivových produktů
3. tlaková hranice primárního okruhu
4. železobetonová šachta reaktoru
5. ochranná obálka (kontejnment)
6. Aktivní bezpečnostní systémy jsou zálohovány dvojnásobně (tj. jsou nainstalovány třikrát).

Předností použitých tlakovodních reaktorů je tzv. inherentní bezpečnost tj. bezpečnost daná fyzikálními zákony. Ta je v Temelíně zajištěna mj. tím, že schopnost vody (působí jako moderátor, tj. umožňuje, aby štěpná reakce vůbec mohla probíhat) umožňovat řetězovou reakci klesá s rostoucí teplotou. Podobnou vlastnost má i uran 238 (tvoří kolem 97 % paliva, fakticky ale jako palivo nepůsobí, není zdrojem vyráběné energie) který pohlcováním neutronů reakci brzdí. Tato jeho vlastnost vzrůstá s růstem teploty. Při přílišném vzrůstu teploty by se tak reakce sama zastavila.[39][40]

Bezpečnostních systémů využívajících fyzikální zákonitosti obsahuje Temelín celou řadu , např. systém tvořený čtyřmi hydroakumulátory, které by zaplavily aktivní zónu při mimořádných situacích spojených poklesem tlaku v primárním okruhu, sprchový systém ochranné obálky, systém zajišťující pád souboru absorpčních tyčí do aktivní zóny, což zajistí rychlé odstavení reaktoru etc.[41]

Podle zprávy ČEZ z dubna 2007 nevykazuje Temelín výrazně horší výsledky ohledně bezpečnosti než francouzské jaderné elektrárny (viz níže). Výrazně horší výsledky než u ostatních elektráren v Evropské unii nezjistil ani tým WANO v roce 2005.[42]

Reaktory

Vlastní reaktory

JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém výkonu 1000 MW (VVER-1000) (původní projekt počítal s výstavbou čtyř bloků).

Hmotnost reaktoru bez chladiva je přibližně 800 t. Chladivo tvoří slabý roztok kyseliny borité (kyselina boritá, resp. bor pomáhá především dlouhodobé regulaci reaktoru, výkon reaktoru s dobou pobytu paliva totiž mírně klesá, proto po výměně je koncentrace kyseliny, která zpomaluje reakci, větší a postupně se snižuje tak, aby výkon byl konstantní).[43]

Tlakové nádoby

Části vnitřní vestavby reaktoru jsou umístěny v tlakové nádobě. Tlaková nádoba je vysoká 11 m a je umístěna ve výšce 16 m. Vnější průměr je 4,585 m. Stěny válcové části mají tloušťku 193 mm. Nádoba je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom-nikl-molybden-vanadové oceli a je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C, přičemž běžný provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290-320 °C.

Palivo

Jako palivo slouží oxid uraničitý UO2 s průměrně 4,25 % obohaceného uranu 235. V reaktoru je celkem 92 tun paliva. Aktivní zóna reaktoru je vysoká 3530 mm a má průměr 3160 mm. Je v ní v přesně stanovených pozicích umístěno 163 palivových souborů a 61 regulačních tyčí. Palivové soubory jsou uspořádány v hexagonální mříži. Každý palivový soubor sestává z 312 palivových proutků, 18 vodicích trubek a z jedné centrální měřicí trubky. Palivový cyklus je čtyřletý jednou za rok se tedy vyměňuje čtvrtina paliva). Probíhá přechod na 5letý cyklus výměny paliva.

V současné době palivo dodává společnost Westinghouse, od roku 2010 ho bude na základě proběhlého výběrového řízení dodávat ruská společnost TVEL.

Palivo tvořilo podíl přibližně 15 % na ceně elektřiny z Jaderné elektrárny Temelín, zvyšující cena uranu na světovém trhu tento podíl neovlivní, neboť palivo je dodáváno na základě dlouhodobých smluv (větší část ceny paliva je navíc daná jeho obohacením, přípravou pro použití jako paliva).

Parogenerátory a turbogenerátory

K reaktoru jsou připojeny čtyři parogenerátory, každý o výkonu 1470 tun páry o teplotě 278 °C za hodinu. Voda přicházející do parogenerátoru má teplotu 320 °C, v parogenerátoru pak předává teplo jiné vodě (určené už pro pohon turbíny resp. turbogenerátoru), kterou ohřívá na 278,5 °C o tlaku 6,3 MPa.[41] V turbogenerátoru (skládajícím se z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče pomocného budiče) se pak tepelná energie vody mění v pohyb turbíny a ta následně na elektrickou energii.

Parogenerátory jsou dlouhé 14,8 m, jejich vnější průměr je 4,2-4,5 m. Dodala je společnost Vítkovice.[41]

Hlavní zařízení sekundárního okruhu se nachází ve strojovně. Nejdůležitějším zařízením je turbogenerátor 1000 MW, který se skládá z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče.

Vyrobená elektřina energie je pak po zvýšení napětí blokovými transformátory z 24 kV na 400 kV odváděna do rozvodny Kočín.[44]

Kontejnment

Mohutná konstrukce kontejnmentu chrání reaktor a primární okruh před vnějšími vlivy a okolí elektrárny před následky případné havárie. Má průměr 45 m, výšku 38 m a tloušťku stěn 1,2 m, konstrukce kupole je pouze o 10 cm slabší. Jeho vnitřní ocelová výstelka má tloušťku 8 mm.

Uvnitř kontejnmentu je trvale udržován mírný podtlak, který znemožňuje únik menších množství radioaktivity do okolí[41] .

Uvnitř kontejnmentu jsou rovněž umístěny bazény, kde se 10 let uskladňuje použité jaderné palivo před umístěním do tzv. meziskladu.[45]

Chlazení

Celkový objem chladiva v primárním okruhu je 337 m3, teplota chladiva na vstupu je asi 290 °C, na výstupu asi 320 °C.

Voda pro chlazení

Voda potřebná k chlazení se odebírá z vltavské nádrže Hněvkovice a zpětně se vypouští do Vltavy v prostoru nádrže Kořensko. Soustava těchto dvou vodních děl se budovala současně s elektrárnou. Elektrárna za plného provozu spotřebovává přibližně 2-3 m3/s. V roce 2003 elektrárna spotřebovala 35,4 mil. m3 vody.

Čerpadla

Primární okruh je chlazen čtyřmi vertikálními odstředivými čerpadly o výkonu 5,1 MW umístěnými na studených větvích cirkulačních smyček. Při nominálních parametrech činí průtok jedním čerpadlem 21 200 m3 za hodinu. Výška čerpadel je 11,9 m.[41]

Chladicí věže

Elektrárna má čtyři chladicí věže vysoké asi 150 m. Jejich průměr u paty je 130 m, povrch vnější stěny činí 44 000 m2. Chladicí věže elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 30 km, pára nad nimi až ze 70 km.

Vliv chlazení na okolí

Přestože je pára odcházející z chladicích věží zdaleka viditelná, její skutečný vliv na hydrometeorologické okolí je nepatrný - průměrná teplota v okruhu 5 km je vyšší jen o 0,02 - 0,06 °C, vlhkost vzduchu je jen o 0,006 g/m 3 vyšší. Předpokládá se mírný nárůst tzv. hydrometeorů (námraza, mlha, jinovatka) v bezprostředním okolí elektrárny, meteorologická měření však zatím neprobíhají dostatečně dlouhou na to, aby to mohlo být potvrzeno. Rovněž ostatní (neekonomické) vlivy elektrárny na okolí jsou nepatrné.

Využití odpadního tepla

Při plánování elektrárny se uvažovalo o řadě možností, jak využít odpadní teplo, které tvoří většinu celkového výkonu elektrárny a je většinou bez užitku vypouštěno. Uvažovalo se o využití tepla pro zemědělství a rybníkářství o vytápění řady okolních obcí, především části Českých Budějovic. Okolí Temelína však bohužel není příliš vhodné pro využití odpadního tepla k vytápění, kvůli nízké hustotě obyvatel. Už v roce 1987 byla EGP Praha zpracována studie, z níž vyplynulo, že reálné je využití jen přibližně 1/3 dosažitelného výkonu Temelína, ovšem za cenu vysokých investičních nákladů.[46]

Prozatím se proto podařilo uskutečnit pouze vytápění Týna nad Vltavou.[47]

Úvahy o využití odpadního tepla pro chov ryb

Na konci 80. let, v době, kdy se Temelín začínal stavět, se uvažovalo mj. o využití odpadního tepla pro chov ryb. Podnik Státní rybářství České Budějovice navrhoval tři varianty využití odpadního tepla.

V 1. variantě se předpokládala výstavba teplovodu, jenž by byl ukončen v blízkosti obce Lhota pod Horami. Tam by voda teplá 60 - 70 ? (dodávaný výkon 10 - 15 MW, v létě 1/3) předávala pomocí výměníků teplo rybolovnému zařízení skládajícímu se z haly (800 - 1.000 m2) i z venkovních zemních rybníků.

V hale by probíhal výkrm tilápie nilské a sumečka afrického, v rybnících pod širým nebem odchov rychleného plůdku býložravých ryb následovaný dokrmem tilápie nebo sumečka do zimy. Dál měly být odchovávány jikry pstruha duhového a půlročka. Výnos měl být 50 t ryb v hale a 50 t v rybnících ročně, s možným zvýšením produkce ještě o dalších 15 - 20 t. Rozpočtové náklady měly dosáhnout 40 mil. tehdejších Kčs, doba návratnosti investice měla být 13 let (při produkci rychleného plůdku býložravých ryb dokonce jen 8 let).

V 2. variantě se předpokládalo dovedení vody z Vltavy do Dehtářského a Soudného potoka buďto pomocí štoly (Dívčí kámen) nebo čerpáním z Boršova a touto vodou měla být napájena soustava rybníku Blatec a další objekty v oblasti obcí a vesnic Dívčice, Dubenec a Nákří. Tato varianta by si vyžádala velké náklady: 200 - 250 mil. Kčs pro zajištění vody pro rybník Dehtář, 50 mil. Kčs zajištění vody pro Blatec u Dívčic - Bezdrev, výstavba modulů základního objektu mohla dosáhnout 250 mil. Kčs, přívod tepla 550 mil. Kčs, cena tedy mohla dosáhnout celkem 1,1 mld. Kčs. Tím by bylo zajištěno využití 2.500 ha vodní plochy OZ Hluboká nad Vltavou a využití nízkopotenciálního tepla o výkonu 50 - 75 MW, i víc. Výnos tak údajně mohl být zvýšen o 1.000 t (o 0,25 - 0,4 t/ha na ploše 25.000 ha), v akvakultuře by se produkce zvýšila o dalších 500 - 600 t ročně, návratnost investic měla být 30 let, s tím, že další podstatné přínosy mohly plynout ze závlah zemědělské půdy.

Podle 3. varianty mělo být teplo z Temelína přivedeno do oblasti Hluboké nad Vltavou - Hamr, plocha pro pěstování ryb měla být utvořena upravením koryta Vltavy. Chovány by tak mohly být i lososovité ryby. Druhá větev by vyhřívala sádky OZ Hluboká nad Vltavou. Celkem tato varianta měla přinést výnos 100 - 150 t pstruha duhového, 200 t tilápie nilské, 50 - 100 t sumečka afrického, býložravých a říčních druhů ryb a raná stadia kapra.

Náklady 3. varianty se předběžně odhadovaly na 125 mil. Kčs na přívod tepla, 80 mil. Kčs pro rybochovný objekt Hluboká nad Vltavou - Hamr, a na výměníkový systém v sádkách 20 mil. Kčs, celkem tedy cca 225 mil. Kčs. Doba návratnosti se odhadovala na 15 - 25 let bez započítání ekologických přínosů zarybňováním Hněvkovické nádrže.[48]

Kritika

Kritika obecně

Navzdory všem peripetiím, jimiž jaderná energetika prošla od dob svého vzniku dodnes, naprostá většina obyvatel Česka jadernou energetiku a samotnou temelínskou JE podporuje (viz četné průzkumy veřejného mínění: [15]). Kritiku zpochybňující bezpečnost JE Temelín je slyšet především zpoza hranic, konkrétně v bezprostředně sousedícím Rakousku a Bavorsku, kde u části obyvatel jaderná elektrárna Temelín vyvolává obavy z následků případné havárie. Tyto názory jsou navíc podpořeny i relativně (především ve srovnání s Jadernou elektrárnou Dukovany[49]) častými poruchami[50][51] na různých částech elektrárny, ačkoliv se velká většina poruch stala v nejaderné části elektrárny a žádná z nich nepřekročila stupeň 1 stupnice INES (Technická porucha nebo odchylka od schváleného režimu). Zdánlivě vysoká frekvence poruch (podle stupnice INES zatím pouhých odchylek) na JETE je zaviněna především nadstandardním způsobem informovanosti. U velké většiny jiných jaderných elektráren by se veřejnost za celou dobu dozvěděla nejvýš o desítce událostí.[52][53]

Kritici dále upozorňují na údajné technické nedostatky, které vyplývají, z podle jejich názoru, nedostatečně odzkoušené kombinace sovětských a „západních“ technologií. Zastánci elektrárny upozorňují, že tato kombinace už byla vyzkoušena v jaderné elektrárně Loviisa ve Finsku. Určitou roli hrají i předsudky či nedůvěra vůči jaderné energetice jako takové a také různé lobbistické skupiny. (Viz rovněž sekci bezpečnost).

Problémem jaderné elektrárny Temelín je i její relativně vysoký instalovaný výkon na jeden generátor oproti ostatním zdrojům v ČR (stavba menšího množství větších bloků místo většího množství menších byla zvolena kvůli snížení investičních i provozních nákladů). Při náhlém výpadku dodávky elektřiny z jednoho či druhého bloku musí být zajištěn náhradní zdroj, což při vysokém výkonu obou generátorů znamená řadu dalších zdrojů. V některých situacích pak může regulátor přenosové soustavy (ČEPS) mít omezené možnosti regulace, případně musí elektřinu nakupovat. Viz např.[54].

Kritika ze strany Rakouska

14. prosince 2006 vyzval rakouský parlament vládu k právním krokům proti Temelínu[55]. Ze strany rakouských protijaderných aktivistů začaly opět blokády česko-rakouských hraničních přechodů.[56] V reakci na tyto události zveřejnila v dubnu 2007 společnost ČEZ zprávu o bezpečnosti JETE, v níž byl mimo jiné srovnán počet poruch a odchylek na obou jaderných blocích od běžného režimu jaderných bloků ve Francii. „Hodnocení zahrnulo výsledky 58 francouzských jaderných bloků v letech 2000 až 2006. Ve Francii připadá v kategorii INES 1 zhruba 1,1 události na každý blok a rok. Temelín má ve sledovaném období hodnotu 1,4 události. V kategorii INES 0 vychází pro francouzské elektrárny 7 událostí na každý blok a rok, zatímco u Temelína je to 15 událostí“[57][58]. Zpráva zároveň upozorňuje, že lepší výsledky francouzských jaderných elektráren můžou být vysvětleny skutečností, že jsou v provozu už delší dobu.

15. května 2007 ministr zahraničí Česka Karel Schwarzenberg prohlásil, že pokud blokády hraničních přechodů s Rakouskem nepřestanou, Česko by do sporu mohlo vtáhnout EU, protože blokády znamenají porušení dohody z Melku.[59][60][61] Nazval také odpůrce Temelína „magory“.[62] Kvůli svým postojům k JETE si Schwarzenberg u rakouských odpůrců jaderné energie dokonce brzo vysloužil přezdívku Atomfürst (atomový kníže).[63]

Nespokojenost s blokádami vyjádřil už dřív i premiér Mirek Topolánek a označil je za porušení evropských směrnic[64]. V červnu 2007 podala společnost ČEZ žalobu na Horní Rakousy kvůli jejich neustálé snaze zastavit provoz Temelína. ČEZ je údajně nucena za soudní spory v Rakousku vydávat velké částky, ačkoliv Evropský soudní dvůr rozhodl, že rakouské soudy nejsou oprávněny žaloby proti ČEZ projednávat.[65]

Zajímavosti

Uvnitř oploceného areálu elektrárny se zřejmě líbí zajícům - na konci roku 2006 Myslivecké sdružení Háj Temelín provedlo jejich odchyt, 30 zajíců obojího pohlaví bylo vypuštěno do honitby. Zajíců však v areálu elektrárny mohlo být i kolem 80.[66]

Obrázky
Chladící věž jaderné elektrárny Temelín Jaderné elektrárna Temelín Atomová elektrárna Temelín Model jaderné elektrárny Temelín Temelín

Reference1. GRUNDA, Zbyněk, a kol. Roční zpráva 2006 Jaderné elektrárny společnosti čez, a. s. [pdf]. ČEZ, 2006, [cit. 2007-09-06]. S. 6.
2. BREZOVSKÁ, Kateřina. Prezidenti Česka a Rakouska Václav Havel a Tomas Klestil odmítli spojovat Temelín s rozšiřováním Evropské unie [online]. Radio.cz, 2000-12-21, [cit. 2007-09-06].
3. a b c JE Temelín - lokalita [online]. JE Temelín a Dukovany, [cit. 2007-09-06].
4. PAVLÍČEK, Lubomír. Vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín [online]. město Týn nad Vltavou, 2006-03-13, [cit. 2007-09-06].
5. ZHPmapa [jpg]. město Týn nad Vltavou, [cit. 2007-09-06].
6. kapitola A.3. Umístění [online]. Energetik.cz.
7. VYSKOČIL, Pavel. Ještě jednou Lišov a něco víc z jižních Čech a okolí [php]. Zememeric.cz, 2006-06-23, [cit. 2007-09-06]. Dostupné: <[7]>.
8. NEUMANN, Jan. Počátky jaderné energetiky v Československu. [s.l.]: [s.n.].
9. Charakteristika [online]. Český statistický úřad, [cit. 2007-09-06].
10. NEDBAL, František. Purkarec [online]. Vltavan.cz, [cit. 2007-09-06].
11. Část C. komplexní popis a zhodnocení vlivů na životní prostředí [pdf]. INVESTprojekt, [cit. 2007-09-06]. S. 1.
12. HEZOUČKÝ, František. Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu [php]. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2004-12, [cit. 2007-09-06].
13. Využití energií z jaderné elektrárny Temelín : 3.-4. října 1989 České Budějovice. České Budějovice: Dům techniky ČSVTS, 1989. ISBN 80-02-99697-6.
14. a b HEZOUČKÝ, František. Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu [php]. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2004-12, [cit. 2007-09-06]. S. 30.
15. Pátek 30.11. 2001 [online]. Energyweb.cz, 2001-11-30, [cit. 2007-09-06].
16. BÖCK, Helmuth, Drábová, Dana Případ Temelín [pdf]. Česká nukleární společnost, 2006, [cit. 2007-09-06].
17. http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/1B57DB50908182F6C12571B6006D7BE1?OpenDocument, Usnesení vlády z 15. 6. 1992
18. http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=309 odstavec „Česká krátkozrakost “
19. http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=530 odstavec 915.220: „Veto gegen Temelin“
20. http://www.csvts.cz/cns/news06/temcase.pdf str. 13 až 27
21. http://www.epravo.cz/v01/index.php3?s1=Y&s2=3&s3=8&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&recid_cl=138&typ=clanky
22. http://www.cvut.cz/informace-pro-zamestnance/habilitace/hp/resolveuid/e65d0b83788b87ea38dca49528175946 (Habilitační přednáška doc. ing. Fr. Hezoučkého) str. 32
23. http://www.radio.cz/cz/clanek/4699
24. http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=530 odstavec „915.220: “Veto gegen Temelin”“
25. http://www.bmi.gv.at/wahlen/volksbeg_temelin_erg.asp
26. http://www.radio.cz/cz/zpravy/15593
27. http://www.csvts.cz/cns/news06/temcase.pdf str. 22 až 23
28. http://ekonomika.ihned.cz/c3-19701320-001000_d-temelin-byl-po-sesti-letech-vyroby-elektriny-zkolaudovan
29. http://www.mpo.cz/dokument28661.html
30. http://www.csvts.cz/cns/news/041214t.htm
31. http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_temelin4.html odstavec „Financování a čerpání úvěrů s garancí státu“
32. http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_temelin3.html
33. http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 otázka „Nejsem si jist, ale myslím, že se JE Dukovany vrátily vložené peníze za 11 let (v tehdejších cenách elektřiny, samozřejmě). Po kolika letech se vrátí finance vložené do JE Temelín?“
34. http://www.radio.cz/cz/zpravy/88793
35. http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_7802_1.html
36. http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 otázka „Protože otázka odpovědnosti za Temelín stále není vyjasněna, rád bych věděl, zda jste ochotni uznat rakouský nukleární zákon,…“
37. http://www.ctk.cz/zpravy/ekonomicke_view.php?id=289305
38. Zhodnocení výstavby a spouštění jaderné elektrárny Temelín, Česko 2002, článek Bezpečnost JE Temelín v evropském kontextu, Miroslav Holan, str. 109
39. Jaderná elektrárna Temelín, vydalo středisko styku s veřejností, vyrobila agentura Hill & Knowlton, vytiskla Artypa
40. http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=74916&folder_id=1426#
41. http://technet.idnes.cz/jak-funguje-temelin-byli-jsme-primo-v-srdci-reaktoru-f9n-/tec_reportaze.asp?c=A070417_135542_tec_technika_rja
42. http://technika.ccb.cz/index.php?sec=rubrika&id_zprava=847
43 http://www.blisty.cz/art/31853.html odstavec „Jak se řídí reaktor“
44. http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_cast_a.html
45. http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594
46. SBORNÍK Z KONFERENCE. Využití energií z jaderné elektrárny Temelín'. České Budějovice, Česko: Dům techniky ČSVTS, 1989, 1989. ISBN 80-02-99697-6. (česky), str.38, Michal Říha
47. http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/ekonomika/je_cast_a.html
48. celá sekce zpracována podle „Využití odpadního tepla z Jaderné elektrárny Temelín pro chov ryb“, ing. Pavel Hartman, in: Využití energií z jaderné elektrárny Temelín, sborník z konference z 3.-4. října 1989 v Českých Budějovicích, ISBN 80-02-99697-6, http://df.stk.cz/cgi-bin/dflex/CZE/STK/FULL/121912
49. http://www.sujb.cz/docs/VZ_S%C3%9AJB_2005.pdf
50. http://odpady.ihned.cz/?secpart=_archiv_fjjgg_en_
51. http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/05/050528_cz_temelin_1158.shtml
52. http://lidovky.zpravy.cz/temelinskym-vadi-ze-musi-rici-o-kazde-poruse-fmb-/ln_domov.asp?c=A070310_133908_ln_domov_hlm
53. http://www.info2004.cz/?c=266
54. http://www.libinst.cz/clanky.php?id=409
55. http://www.radio.cz/cz/clanek/86338/limit
56. http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=369832
57. http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=500006389
58. http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500006386
59. http://novinky.cz/domaci/schwarzenberg--kdyz-blokady-zastavi-dopravu--budeme-to-resit-v-eu_114817_4paq9.html
60. http://aktualne.centrum.cz/eurorubrika/clanek.phtml?id=423163
61. http://www.ceskenoviny.cz/utf8/news/index_view.php?id=251562 (anglicky)
62. Schwarzenberg: Útočit na Čechy je rakouský sport, idnes.cz, 17. června 2007
63. Schwarzenberg nennt man Atomfürst - AntiAtom.info
64. http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/340985
65. http://www.lidovky.cz/cez-zaluje-horni-rakousy-0x8-/ln_noviny.asp?c=A070627_000019_ln_noviny_sko&klic=220074&mes=070627_0
66. http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500004696 str. 18


[Akt. známka: 2,77 / Počet hlasů: 26] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Wikipedia.cz | Počet komentářů: 78 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Wikipedia.cz




  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.

Tvorba stránek Ostrava

Kvalitní a dostupné webové stránky.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.