Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Ostatní

* Projev premiéra M. Topolánka u příležitosti zahájení II. Evropského jaderného fóra v Praze 22. 5. 2008

Vydáno dne 16. 07. 2008 (2290 přečtení)

Dovoluji si na stránkách Pro Atom webu přetisknout projev pana premiera Mirka Topolánka u příležitosti zahájení II. Evropského jaderného fóra v Praze 22. 5. 2008.

Dámy a pánové,

vítám Vás v zemi, která vlastně stála u zrodu atomového věku. Byla to jáchymovská uranová ruda, ze které Maria Curie-Sklodowska izolovala první gram radia. Vítám Vás v zemi, která jako devátá na světě začala provozovat výzkumný jaderný reaktor. Vítám vás v zemi, jejíž průmysl vyrobil kompletní zařízení pro 24 jaderných bloků a která již více než dvacet let bezpečně provozuje své jaderné elektrárny. Vítám vás v zemi, která má co říci k budoucnosti jaderné energetiky.

Pražské jaderné fórum 2008 se těší mimořádnému zájmu. Jsem rád, že na něm mohu uvítat předsedu EK José Manuela Barrosa, komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse, otce Jaderného fóra Dominiqua Ristoriho, premiéry 6 zemí EU, jednoho vicepremiéra, řadu ministrů a skoro dvě stovky kapitánů průmyslu, odborníků a politiků ze všech zemí EU, Ruské federace a dalších zemí.

Jsem rád, že se v EU podařilo prosadit konání těchto jaderných fór, na kterých se může svobodně diskutovat o problémech jaderné energetiky. Těší mě, že jsme jejich pořádáním byli pověřeni spolu se Slovenskou republikou. Zemí, která je nám blízká, ne-li nejbližší a která má podobný názor jako máme my. A která na rozdíl od nás musí otázku soběstačnosti ve výrobě elektrické energie řešit již dnes.

Když jsem hledal, jak naše dnešní jednání nejlépe uvést, narazil jsem na třicet let starý text ruského akademika Andreje Sacharova. V červnu 1978 otiskl prestižní americký časopis The Bulletin of the Atomic Scientists, jeho článek: „Jaderná energetika a svoboda Západu“. Vyslovil v něm prorockou myšlenku: „Bude to ne nafta, ne plyn, ne uhlí, ne obnovitelné zdroje, ale jaderná energie, která Západu poskytne spolehlivý a dostatečný zdroj cenově dostupné energie. A tím zajistí jeho svobodu a nezávislost.“ Tato slova jsou stále platná. Přesto nebyla západními politiky a veřejností za celých třicet let vyslyšena (ač Sacharovův článek postupně přetiskla většina významných periodik). Stal se pravý opak. Ideologicky motivované útoky enviromentalistických hnutí proti atomovým elektrárnám našly spojence v řadě politických stran a dokonce vedly některé vlády k útlumu jaderné energetiky. Výmluvným příkladem účelového strašení, které vyvolává odpor k jaderné energii, je pseudoproblém nakládání s jaderným odpadem. Tato otázka je technicky vyřešena. Pouze chybí politická a ekonomická odvaha zvolit způsob využití značného množství energie obsažené v tzv, odpadu. I o tom psal Andrej Sacharov již před třiceti lety.

Jaké jsou důsledky rozhodnutí nerozvíjet jadernou energetiku? Rozhodnutí, k němuž, jak jsem přesvědčen, nevedly věcné argumenty, ale iracionální kampaň, jejímž účelem bylo vyvolat strach? V důsledku tohoto kroku dnes Evropě chybí nejen zdroje elektrické energie, ale vůbec i odborníci na jaderné technologie. Kdo by měl zájem o obor, který nemá budoucnost? Budeme mít odvahu na tomto fóru doporučit členským zemím zvýšit investice do vzdělávání a výchovy jaderných expertů a do výzkumu nové generace jaderných reaktorů? V důsledku rozhodnutí nepodporovat jadernou energetiku je dnes ohrožena ona „Svoboda západu“, o níž psal Sacharov. V důsledku tohoto rozhodnutí nám chybí onen spolehlivý zdroj laciné energie. Roste naše závislost na ropě a plynu, které musíme dovážet, často z nestabilních oblastí, za stále vyšší ceny a vystavujeme se riziku politického, či cenového vydírání. Není potřeba v dnešním světě využívat sílu, stačí hrozba síly. Uvědomujeme si, že i lidé v Číně, Indii, Brazílii, ale i v Ruské federaci chtějí žít v blahobytu, naplnit své oprávněné a rostoucí potřeby energií a kvalitních potravin? Opravdu jsme přesvědčeni, že jim vnutíme svou ambiciózní vizi boje proti klimatickým změnám bez jaderných zdrojů v Evropě i u nich? A pokud půjdou touto cestou, chce někdo říci, že nebudeme mít zájem kvůli vlastní bezpečnosti, aby se jednalo o zdroje s vysokou mírou bezpečnosti a kontroly? Ten, kdo si to myslí a dokonce to podporuje, je opravdu nebezpečným snílkem.

To vše nakonec vedlo, aspoň doufám, Evropskou unii ke změně protijaderného postoje. Jedním z viditelných výsledků této změny je i konání těchto jaderných fór. Zatím ale nemůže být řeč o žádné renesanci atomu, jde pouze o renesanci „řečnění“ o atomu. A musím říci, že tato debata, tato změna větru, přichází doslova za pět minut dvanáct. V ambiciózních plánech EU na zajištění energetické bezpečnosti (plán 20 20 20 do roku 2020) není jaderná energie vůbec zahrnuta. Navzdory tomu, že jde o zdroj s nízkými emisemi. Navzdory tomu, že jde o zdroj se zajištěnými surovinami na stovky let. A vezmeme-li do úvahy i thorium, pak dokonce na tisíce let. Budeme mít odvahu zahájit diskusi o francouzském plánu 30 30 do roku 2030? Budeme mít odvahu prohlásit jadernou energetiku za nízkouhlíkový energetický zdroj a za prostředek naplňování závazných cílů ochrany životního prostředí a zvyšování energetické bezpečnosti? I když situace v EU se mění a jaderná energetika už není totální tabu, podíl jádra na výrobě elektřiny stále klesá. Ročně se uzavírá jeden až tři reaktory, více, než se jich staví. Jinými slovy, skutečná renesance atomu může nastat tak za deset let – pokud dnes najdeme odvahu říci, že jadernou energetiku potřebujeme, budeme potřebovat a že bez ní může být ohrožena jak naše svoboda, tak nezávislost. Odvahu a odpovědnost!

Jedním z úkolů Evropských jaderných fór je tuto situaci radikálně změnit. Bratislavské jaderné fórum v listopadu 2007 tento proces nastartovalo. Kladlo spíše otázky, bez ambice na ně najít okamžitou odpověď. Po něm se uskutečnila řada porad expertů, kteří důkladně vážili různé aspekty jaderné energetiky: její ekonomickou výhodnost, případná rizika a nakonec i způsoby, jak o její potřebnosti přesvědčit občany. Dnes a zítra se seznámíme s jejich závěry, pokusíme se na „bratislavské“ otázky hledat „pražské“ odpovědi, abychom o nich mohli „evropsky“ diskutovat. Co se týká České republiky, pak mohu říci, že přes 70 % našich občanů výstavbu nových jaderných elektráren podporuje. Evropa jako celek pociťuje nedostatek zdrojů elektřiny. I Česká republika, jeden z jejích největších exportérů, se někdy po roce 2015 může stát závislou na dovozu. Spotřeba elektřiny totiž - navzdory všem úsporným opatřením, přes snižování energetické náročnosti průmyslu, navzdory masivním dotacím do vyššího podílu obnovitelných zdrojů – i díky robustnímu ekonomickému růstu a zvyšující se životní úrovni poroste, konzervativně zhruba o jedno procento ročně. Bylo by krajně neodpovědné očekávat opak. Jenomže s importem elektřiny bude problém. V podobné situaci se totiž – pokud se něco neudělá - ocitne řada dalších států EU.

Proto potřebujeme nové zdroje. A musíme jednat rychle, protože výstavba nových elektráren je časově náročným procesem. Podle typu elektrárny musíme počítat nejméně se sedmi až osmi, ale také možná s třinácti až patnácti lety, než elektrárna začne dodávat proud do sítě. Na rozhodnutí nám tedy nezbývá prakticky žádný čas. Budou se naši občané chovat politicky korektně, až otočí vypínačem a ono se nerozsvítí světlo? Stačíme jim vysvětlit, že jsme se vezli na vlně laciného populismu a že bylo jednodušší dotovat výstavbu větrníků? Že rolling black-out je vlastně normální? Alternativ nemá naše země mnoho. Výroba elektřiny z plynu u nás jistě poroste. Je ale velice nákladnou záležitostí a z hlediska energetické bezpečnosti i záležitostí riskantní, protože bude dále zvyšovat naši už tak vysokou surovinovou závislost. Využití výroby z vody je dnes na stropu přírodního, technického i ekonomického potenciálu, z obnovitelných zdrojů má největší šanci biomasa, nárůst spotřeby však nepokryje a cenový vývoj potravin by nás měl varovat.

Máme tedy fakticky pouze dvě reálné možnosti, jak do budoucna zajistit dostatek energie: buď uhlí, nebo jádro. Ale kdyby měla výstavba uhelných elektráren pokrýt celou potřebu, znamenalo by to prolomení našich těžebních limitů. Reakce veřejnosti na takový krok by byla silně negativní, už vzhledem k historickým zkušenostem s bezohlednou těžbou v době totality. Nemluvě o dopadech na životní prostředí a neplnění našich závazných cílů v oblasti snižování emisí CO2. Druhou možností je výstavba nových jaderných bloků. Jaderné elektrárny představují výkonný a pružný zdroj, který může efektivně řešit rostoucí poptávku i její výkyvy. Jaderné palivo můžeme nakupovat v politicky stabilních zemích. Cenově patří dnes jaderná energie k nejlevnějším zdrojům elektřiny. Navíc, jak jsem už zmínil má velmi nízké emise. Kromě toho všeho má Česká republika stále ještě nezanedbatelné zásoby těžitelného uranu.

Je načase přestat o jaderné energii pouze mluvit. Příští Evropské jaderné fórum se uskuteční v Praze během českého předsednictví. Jednou z jeho priorit bude právě energetika, její udržitelnost a bezpečnost. Přeji si, aby příští Jaderné fórum v Praze učinilo viditelný krok vpřed. Totiž aby od diskuse přešlo k rozhodnutím, ke konečným závěrům a konkrétním doporučením Evropské komisi a jednotlivým členským zemím. Abychom se dohodli na zavedení jednotné evropské licence pro nové generace jaderných reaktorů. Abychom prohlásili jádro za nízkoemisní energetický zdroj, šetrný k životnímu prostředí. Aby jádro nebylo ostrakizováno a stalo se součástí politicky korektního slovníku evropského politika a evropských politických stran.

Dámy a pánové, přeji Vašemu jednání zdar a samozřejmě vám přeji příjemný pobyt v Praze.


[Akt. známka: 1,25 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 23 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.vlada.cz




  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.

Tvorba stránek Ostrava

Kvalitní a dostupné webové stránky.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.