Pro Atom web - vyvracení mýtů o jaderné energetice
| Seznam jaderných elektráren | Download |
  Hlavní menu
Úvodní stránka
Odkazy
Ankety
Aktuality
TOP 15

Podpořte nás
Naše ikonka

O nás


  Rubriky


  Reklama

  Reklama



  Pro Atom web
Email: proatom zavináč luksoft.cz
ISSN 1802-5331

(c) 2007-2008
Zásady ochrany osobních údajů






Temelín

* Důvody pro dostavbu Elektrárny Temelín

Vydáno dne 10. 09. 2008 (5218 přečtení)

V celém světě neustále stoupá spotřeba elektřiny a těžko můžeme předpokládat, že v Evropě nebo ČR tomu bude jinak. I přes komplexní obnovu a novou výstavbu uhelných a plynových elektráren v České republice i v okolních zemích je již nyní zřejmé, že začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie. Podle aktuálních prognóz nastane v České republice deficit elektrické energie mezi léty 2015 a 2025. V roce 2020 by, v závislosti na míře úspor energie a rozsahu obnovy uhelných elektráren, mohlo v ČR chybět 35 až 68 TWh elektřiny.

Chybějící objem elektřiny je teoreticky možné pokrýt dovozem ze zahraničí. Z nejnovějších analýz však plyne, že získávat elektřinu nákupem v zahraničí bude v dalších letech krajně nejisté, protože i v Evropě roste poptávka a mnoho evropských zemí stojí před problémem nahradit dožívající a uzavírané elektrárny. Potřeba nových energetických kapacit do roku 2030 je v celé Evropě odhadována na 200 tisíc MW, což odpovídá 200 blokům jaderné elektrárny Temelín.

Případný nedostatek elektřiny na trhu by vedl k podstatnému zvýšení její ceny. Pokud chceme, aby Česká republika zůstala v oblasti výroby elektřiny soběstačná a nemusela být závislá na jejím dovozu, je nutné začít již s dostatečným předstihem s výstavbou nových výrobních zdrojů.

Je dále evidentní, že prudký hospodářský růst, kterým ČR prochází, závisí na zvýšené spotřebě elektřiny, jak ukazuje následující graf.




Závislost hospodářského růstu ČR na spotřebě elektřiny
Zdroj: ČSÚ

Na základě aktuálního odhadu vývoje české ekonomiky a analýzy dosavadního vývoje spotřeby elektřiny provedl Operátor trhu s elektřinou, a.s. ve spolupráci se společnosti EGÚ Brno, a.s., v březnu 2008 zpřesnění scénářů vývoje tuzemské netto spotřeby elektřiny.




Scénář vývoje tuzemské netto spotřeby elektřiny do roku 2020
Zdroj: OTE






Domácí výroba a spotřeba do roku 2040
Zdroj: ČEZ

Primární zdroje energie – jak fosilní tak obnovitelné – mají omezenou kapacitu a jejich provoz je nákladný zejména z důvodu výrazného růstu cen ropy a plynu. V období nadcházejících let se navíc musí ČR připravit na ztenčující se použitelné zásoby hnědého uhlí (a to i tehdy, pokud dojde k prolomení limitů těžby). V případě nových uhelných elektráren lze navíc hovořit i o riziku nejistého podnikatelského prostředí, protože systém regulace emisí CO2 není zatím v delším časovém výhledu stabilizován.

Plynové elektrárny jsou vzhledem ke svým emisním parametrům (oproti uhelné elektrárně emitují cca polovinu množství CO2) a relativní rychlosti výstavby reálnou možností a Skupina ČEZ s jejich výstavbou počítá. Vzhledem k velké závislosti celkových nákladů na ceně paliva (zemního plynu) a závislosti na dodavateli ale není vhodné pokrývat budoucí potřeby pouze jejich prostřednictvím.




Měrná cena energie z různých zdrojů

Ostatní kapacity pro výrobu elektřiny mohou mít v České republice spíše doplňkový charakter. Vodní zdroje se na současné výrobě ČEZ podílejí necelými čtyřmi procenty, přičemž zvýšení tohoto podílu stavbou nových velkých vodních elektráren již není možné – v ČR už pro ně nejsou vhodné lokality.

Obnovitelné zdroje energie jsou zatím ve většině případů ekonomicky nekonkurenceschopné. Jsou sice schopny zajistit část energetických potřeb, avšak základním předpokladem pro jejich větší rozšíření je technologický vývoj s cílem zvýšit jejich efektivnost. S výjimkou vodních elektráren tak profitují z dotovaných výkupních cen. Problémem obnovitelných zdrojů je také těžko předvídatelná výroba, která je závislá na větru či sluneční aktivitě. I přes jejich nevýhody považuje Skupina ČEZ rozvoj obnovitelných zdrojů za důležitý a počítá s jejich rozvojem, a to především v oblasti větrné energie a spalování biomasy. Celkový objem takto vyrobené elektřiny nemůže ovšem nahradit výrobu v klasickém zdroji, použitelném pro špičkové zatížení.

Zvýšení domácí kapacity jaderných elektráren pomůže i do budoucna udržet energetickou bezpečnost státu a snižovat závislost na dovozech energetických zdrojů ze zahraničí. Oproti dodávkám plynu či ropy z méně stabilních světových oblastí je výhodou jaderné energetiky spolehlivost dodávek paliva pro jadernou elektrárnu. Největšími současnými producenty uranu ve světě jsou Kanada a Austrálie, tedy stabilní a tradiční demokratické státy. Služby související s výrobou paliva jsou také diverzifikovány a poskytují je rozvinuté země. Kompletace Jaderné elektrárny Temelín díky tomu vede ke snižování závislosti ČR na energetických zdrojích z rizikových zahraničních teritorií a pomáhá udržet „energetickou bezpečnost“ státu.

Ekonomika a energetika spolu úzce souvisejí. Budoucí generace mají nezadatelné právo na zachování popř. zrychlení dynamiky rozvoje ekonomiky a životní úrovně, stejně jako právo na dostatek energie při zachování čistého přírodního prostředí. Oba požadavky našich budoucích generací umí bezezbytku zajistit jaderné elektrárny.

Provoz jaderné elektrárny není závislý na každodenních dodávkách paliva a jaderné palivo lze snadno skladovat. Cena jaderného paliva nepodléhá okamžitým cenovým výkyvům, jako u plynu či ropy, takže ekonomiku provozu jaderné elektrárny lze lépe předpovídat.

Jaderné elektrárny jsou kapacitně dostatečně velké a provozně efektivní. Jejich velkou předností je skutečnost, že neprodukují emise oxidů dusíku, síry ani skleníkových plynů. Zajišťují spolehlivou dodávku elektrického proudu, bez kterého se neobejde žádná z oblastí našeho života.

Po zvážení všech hledisek technických, ekonomických, sociálních, životního prostředí i strategie trvale udržitelného rozvoje jsou pro ČR jaderné elektrárny oproti jiným dostupným zdrojům elektrické energie obdobného výkonu vhodným řešením. Výhodnost či nevýhodnost výstavby jaderného zdroje elektrické energie lze odvodit i ze srovnání velkoobchodních cen elektřiny, při jakých se vyplatí stavět daný typ elektrárny. Zatímco u uhelné elektrárny „na dole“ tato cena představuje zhruba 1 Kč za kWh a u plynové ještě podstatně více, u jaderné elektrárny je to necelých 70 haléřů za kWh.

Je přitom zřejmé, že obnovitelné zdroje, fosilní paliva ani jaderná energetika nemohou zajistit budoucí potřeby izolovaně. V dané etapě technického rozvoje je proto potřeba využívat a dále zdokonalovat všechny tyto alternativy současně a paralelně s tím připravovat nové alternativní technologie, o jejichž nasazení rozhodnou seriozní technické a ekonomické rozbory. Za optimální řešení se považuje mix všech energetických zdrojů.

Volba lokality

Se čtyřmi bloky počítal již původní projekt Jaderné elektrárny Temelín. Investiční záměr stavby elektrárny v Temelíně s instalovaným výkonem 4 x 1000 MW byl schválen v únoru 1979. Úvodní projekt byl zpracován Energoprojektem Praha v roce 1985 a vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v roce 1987. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva.

Lokalita vhodná pro výstavbu jaderné elektrárny je vybírána z hlediska geografie, demografie, metrologie, hydrologie, geologie, hydrogeologie, seismiky, zdrojů vody, silničního a železničního napojení, vhodnosti z hlediska elektrické sítě a z mnoha dalších hledisek. Lokality pro výstavbu jaderné elektrárny vyhovuje i podle příslušné vyhlášky SÚJB 215/1997. Mezi důležitá kritéria patří příznivé rozložení obyvatelstva pro možnost včasné ochrany v případě havárie, nepřítomnost krasových jevů, tektonických zlomů, geodynamických jevů, změn povrchu vlivem hlubinné těžby, významných zdrojů podzemní vody nebo nerostného bohatství.

Z porovnání lokalit, o nichž se uvažovalo jako o vhodných místech pro výstavbu jaderného zdroje, vyplývá, že náklady na přípravu lokality pro výstavbu jsou v případě Temelína jednoznačně nejnižší.

Pro čtyři bloky byla v lokalitě Temelín původně budována většina podpůrných systémů: pro pitnou a požární vodu, dešťovou a splaškovou kanalizaci, železniční a silniční síť, systém chemické úpravy vody a pro zdroj tzv. surové vody z Vltavy z nádrže Hněvkovice. Pro stavební a komunální odpad bude využita skládka Temelínec, dokončení se dočká i druhá polovina rozvodny Kočín, včetně vyvedení výkonu a rezervního napájení. Kompletace počítá s rozšířením současného systému fyzické a radiační ochrany elektrárny.

Pro kompletaci Jaderné elektrárny Temelín formou rozšíření výrobní kapacity hovoří fakt, že místní lokalita úspěšně prošla náročným sítem výběru vhodných lokalit pro výstavbu. S lokalitou Temelína přitom jako s místem vhodným pro výstavbu jaderného zdroje počítá i Politika územního rozvoje ČR.

Výběr lokality současné elektrárny pro kompletaci nové výrobní kapacity se ukazuje optimální i proto, že v elektrárně v současné době pracují nejen nejlepší odborníci na provoz, ale i výstavbu jaderné elektrárny.

Elektrárna Temelín se již v průběhu výstavby, spouštění a zahájení provozu stala pevnou součástí regionu a průzkumy veřejného mínění dokazují, že podpora dostavby Jaderné elektrárny Temelín trvale roste. Podle průzkumu veřejného mínění STEM z března 2008 souhlasí s rozvojem jaderné energetiky v ČR 64 % obyvatel okolí Temelína a přibližně stejný podíl (65 %) respondentů se v průzkumu vyslovil i pro dostavbu temelínské elektrárny. V porovnání s minulými roky se značně snížil podíl rozhodných odpůrců využití jaderné energie i dostavby ETE. Zhruba tři čtvrtiny občanů (77 %) z okolí temelínské elektrárny považují tuto jadernou elektrárnu za srovnatelnou s moderními jadernými elektrárnami ve světě.

Pozitivní image temelínské elektrárny v porovnání s předchozími místními průzkumy výrazně posílila. Poprvé od roku 2000, kdy byl regionální průzkum v okolí Temelína zahájen, více než polovina zdejších obyvatel (57 %) hodnotí chování představitelů elektrárny vůči veřejnosti jako otevřené, více než tři pětiny lidí (64 %) se domnívají, že ETE je pro okolní obce dobrým partnerem při realizaci společných projektů.


[Akt. známka: 1,22 / Počet hlasů: 18] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: ČEZ | Počet komentářů: 192 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek




  Anketa
Co byste zvolili za nejpřijatelnější alternativu?

Prolomení těžebních limitů (zbourání Horního Jiřetína) (335 hl.)
 
Garance ceny pro nové bloky Temelína (70 Eur/MWh) (287 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 622

  Výměna odkazů

Přípony souborů

Zkratky

Vlajky států světa

Tapety na plochu PC

Infrapanely

Moderní a úsporné infrapanely. Zjístě více informací o infratopení.






  Nejčtenější články
Spotřeba elektrické energie
(04. 03. 2006, 39577x)
Jaderné fóry
(01. 04. 2007, 37507x)

  Kde to vře!
Zajistíme energii bez prolomení limitů?
27. 04. 2012
Počet komentářů: 2282

Regulace obnovitelných zdrojů – scénář S2040
02. 01. 2012
Počet komentářů: 2259

PERMAKULTURA – příběh jedné komunity
16. 02. 2007
Počet komentářů: 1294

Fotovoltaika - kšeft, za který všichni zaplatíme
22. 02. 2009
Počet komentářů: 1063

Potěmkinovské šílenství s obnovitelnými zdroji
02. 04. 2008
Počet komentářů: 731

BIOETANOL - naše naděje nebo past?
07. 04. 2006
Počet komentářů: 719


  Poslední komentáře
  • Jsem pro to, aby se zkoumaly různé možnosti, jak získávat (ale hlavně jak USPOŘIT) energii (u jadern . . . (Obnovitelné zdroje energie neexistují!)
  • U fotovoltaických systémů váhově převažuje beton (pokud nejsou organickou součástí střechy), potom . . . (Stop radioaktivnímu uhlí, start Zwentendorf!)
  • Dokazal to nekdo spocitat kdy JE vyprodukuje tolik energie kolik se do ni ze vsech zdroju vlozilo a . . . (Argumenty proti jaderné energetice)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)
  • Žiji na farmě, máme cca 100 ha polí a mléčný skot. Téma permakultury mě tedy docela zajímá, protože . . . (PERMAKULTURA – příběh jedné komunity)

  •   Počítadlo přístupů




    Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.