Takové byly titulky oficiálních dokumentů EU i
v USA v roce 2007.
Dnes budeme pátrat po tom, jaká je skutečnost
dnes po 3 letech.
Toto téma jsme podrobně uvedli i na
našem webu , kde jsme publikovali principy produkce, výsledky
výzkumu a problémy s tím související v článku Druhá
generace . Pro EU i USA je druhá generace z celulózy vyhlášena
„vlajkovou lodí“ pro snížení závislosti na ropě.
1. Biopaliva 2. generace po
třech letech v USA
V roce
2007 kongres prohlásil, že při náležitých dotacích budeme moci
nahradit veškerou spotřebu benzínu biopalivy
z celulózy. Kongres rozhodl
podle dokumentu ZDE
o soběstačnosti USA do r. 2010 vyprodukovat 100 milionů, v r.2011
250 milionů, v r. 2022 1600 milionů galonů bioetanolu za rok, aniž
byl k dispozici jediný závod, který by dokázal bioetanol
produkovat. Výzkumné středisko NREL- Národní laboratoř pro
obnovitelné zdroje - nadále provádí výzkum tepelného i
enzymatického štěpení celulózy.
Problémy: Doposud se nepodařilo
vyprodukovat ekonomicky rentabilní produkci. Při spuštění
komerční produkce se objevily další problémy, které nebyly
zřejmé při výzkumném procesu.
Podle hodnocení Purdue
University byly při výzkumu shledány následující výsledky:
Oproti fosilním zdrojům nízká
hustota energie biomasy klade velké nároky na logistiku
Současné prostředky přepravy v
peletách jsou neefektivní kvůli malé hustotě
Zvyšují se náklady na přepravu
a skladování
Pelety s vyšší hustotou by
mohly snížit nároky na přepravu a skladování
V současné době náklady na
husté pelety převyšují náklady na dopravu a skladování, tedy
dochází ke ztrátě. Při tomto procesu se ztratí až polovina
hodnoty biomasy.
Náklady na dopravu a skladování
balíků biomasy jsou až 3 krát dražší než u pelet a briket
Bez vyřešení logistických
problémů nebude produkce bioetanolu celulózy komerčně možná.
Celulóza vytvoří méně než
50% ve směsi biomasy schopné ke konverzi na etanol.
Roztok, který je nakonec vytvořen
vytvoří roztok 4% etanolu a 95% vody,
což vyžaduje velkou
energii k vyčištění čistého etanolu.
Na
pěstování biomasy byly vynaloženy větší náklady, než se
původně předpokládalo.
Rozložení
lignocelulózy na
fermentovatelný cukr stále činí potíže, stále se daří
konvertovat pouze 40% energetického obsahu na etanol.
NREL
vytvořil mapy dostupnosti, vzdáleností, sortimentu celulózových
zdrojů, začíná se zabývat logistikou, protože se to ukazuje
jako vážná překážka při komercializaci 2. generace.
Na
počátku roku 2010 byl v USA první celulózový závod,
provozovatel EPA konstatoval, že rozhodnutí Kongresu o produkci 100
mil galonů
nemůže
být splněno. Těch 100 milionů galonů se smrsklo na 6,5 milionů
galonů a pro rok 2011 se
předpokládá místo 250 mil. 17,5 mil galonů
s očekávanou produkcí 3 závodů. Dalších 10 závodů bude
dokončeno až v příštích letech.
Vládní plán
„vlajkové lodi“ pro odstranění závislosti na dovozu ropy je
ve vážných potížích technických, ekonomických a politických,
protože komerční závody místo soběstačnosti stále požadují
dotace.
2.
Biopaliva 2.
generace po třech
letech v EU a ČR
Podle
Dokument
EU
vydala
EU
Souhrnnou
zprávu o biopalivech, ze které odstranila
informaci o tom, že biopaliva produkují 4 krát více skleníkových
plynů než benzín.
Směrnice o přimíchávání biopaliv zůstává v platnosti, v ČR
se v r. 2010 přimíchává 5,75% biopaliv. Komise
EU
zveřejnila zprávu, že 5,6% biopaliv by mohlo trvale poškodit
životní prostředí. Do
roku 2020 se má přimíchávat 10%, vědecký
výbor EU však doporučil plán
pozastavit.
Bývalý
ministr životního prostředí životního prostředí Bursík
na
začátku roku 2008 prohlásil, že biopaliva 2.
generace
se budou v ČR vyrábět do konce roku 2011. Skutečnost
je taková, že kromě laboratorních gasifikátorů AV
ČR,
či malé zplynovací jednotky na vysokých školách v Brně a
Ostravě není v provozu žádná provozní jednotka a ani není
v dohledu
[1].
V oficiálních dokumentech figurují
biopaliva 2. generace jen v obecné strategii budoucnosti biopaliv.
Podle zmiňované strategie by měla letos Česká republika alespoň
uvolnit peníze na výzkum a vývoj biopaliv druhé generace. Pro
podporu biopaliv je přislíbena podpora ze strany MZ, např. pro
pěstování rychle rostoucích dřevin. Přímo se ale podsouvá
otázka, zdali již není v této chvíli na výzkum pozdě. V rámci
Evropské unie totiž už v současné době technologie na produkci
biopaliv druhé generace existují.
Právě v Německu byla totiž loni
uvedena do provozu pilotní jednotka produkující 15 tisíc tun
paliva Sun Diesel ročně při ceně 0,69 eura za litr a další
německé
závody
Choren, Daimler a Shell. U
ceny není známo, jestli je zahrnut jen technologický proces nebo
celý životní cyklus od pěstování, až po výsledné
biopalivo.
V
ČR je spotřeba motorových paliv 6 895 000
t,
z toho 6 610 000
t fosilních a 282.000 t biopaliv. Pokud
by se mělo zajistit plné zásobování motorovými palivy v
ČR,
tak k
tomu bude potřeba minimálně
35
000
000
t
biomasy.
Podle
Informace o potenciálu OZE MŽP je celková technická produkce
biomasy včetně
lesů 24
000 000 t . Zde
bychom potřebovali kouzelníka, aby vykouzlil,
aby produkce biomasy stačila pro kogeneraci tepla
a elektřiny i
pro biopaliva.
3.
Jaká jsou východiska pro pohonné hmoty?
Produkce
ropy je pravděpodobně
na
vrcholu, spíše bude klesat a
stoupat cena, proto
je třeba se poohlédnout po nových zdrojích:
-
Biopaliva 1. generace jsou na ústupu vzhledem k negativnímu
působení na přírodu a potravinovou bezpečnost.
- Biopaliva 2.
generace jsou nadějí, ale
úplné zásobování pohonnými hmotami nezajistí. O surovinovou
základnu se bude muset dělit s dalšími spotřebiteli
biomasy
pro kogeneraci tepla a elektřiny při útlumu těžby uhlí.
-
Vodík je možná alternativa, ale znamená
to
vybudovat zdroje pro jeho produkci a infrastrukturu.
-
Zemní plyn – možné, ale dočasné řešení.
-
Bioplyn – v omezeném množství – je to další spotřebitel
biomasy.
- Pohon pomoci solárních článků – zatím utopie,
ale protagonisté to
vážně uvádějí.
-
Elektromobily - potřeba dalších zdrojů elektřiny – budou
vhodné i pro nákladní dopravu?
-
Další řešení čeká na laureáta Nobelovy ceny s
novým vynálezem energie.